Nikolaj Hejko

Herec a režisér Nikola Hejko se sice narodil na Ukrajině, ale podstatnou část svého života prožil v Čechách, konkrétně v Praze, kam se uchýlil po pádu železné opony, kde se oženil a kde se mu také narodily čtyři děti. Nikola Hejko jako herec na sebe poprvé upozornil v Ondříčkově kultovním milostném filmu Šeptej, v němž ztvárnil postavu Rusa a postavy rusky mluvících cizinců si později zopakoval i v celé řadě dalších filmů, jako byli například Taušův psychologický Kanárek nebo Svěrákův oscarový Kolja, v němž si nejenom zahrál ruského vojáka, co jde starou Loukouvou žádat o vodu, ale při jehož výrobě byl také asistentem režie, neboť při natáčení vedl malého A. Chalimona. Na postu asistenta režie poté Hejko spolupracoval s J. Svěrákem i na jeho Tmavomodrém světu. Jako herce jsme N. Hejka měli možnost vidět také jako sledovače v Trajkově thrilleru Minulost nebo ve Vávrově filmové pohádce Čert ví proč, kam byl obsazen do postavy uhlíře. Později Hejko už coby samostatný režisér natočil dokumentární snímky mapující osudy povolžských Němců nebo i Ukrajinců, kteří se po rozpadu Sovětského svazu vydali do Evropy. Jako režisér se Hejko podepsal i pod dokument o prvním kosmonautovi J. A. Gagarinovi s názvem Miliony lidských očí, který spadal do rozsáhlého cyklu Předčasná úmrtí; a pro sérii Nevyjasněná úmrtí realizoval dokumentární film Asteroid 2374, který byl věnován V. Vysockému. Hejkovu práci teprve v rozpuku tvůrčí kariéry zastavila zákeřná nemoc a on tak svá poslední díla k velké škodě již nestačil dokončit. Jednu z posledních pracovních příležitostí tak Hejko získal od režiséra I. Pokorného v drobné úloze z psychologického dramatu Smrt pedofila nebo v postavě Černobyla z evropského koprodukčního dramatu S. Ristovskiho Přelud, na kterém se také podílel také jako asistent režie. Poslední část svého života trávil Hejko pracovně v rodném Rusku, kde v samotném závěru bojoval se zákeřnou chorobou. Těžké nemoci Nikola Hejko také ve věku pouhých 48 let nakonec podlehl. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy