André Valmy

André Valmy patřil zvláště po druhé světové válce k vytíženým francouzským filmovým hercům a hrál i řadu velkých rolí, hrál také divadlo, později točil hlavně v televizi a uplatnil se i v dabingu. Pochází z Paříže a jeho vlastní jméno zní André Antoine Dugenet. O jeho dětství toho mnoho nevíme, později studoval výtvarné umění, ale tíhnul k herectví. Později absolvoval herecké kurzy pod vedením Solange Sicard, kde se setkal s později významnými osobnostmi typu Simone Signoret nebo Suzanne Flon, nakonec studoval i na pařížské konzervatoři. Před kamerou se objevil poprvé ve filmu MÉ ZLOČINY PODLE MEIN KAMPF (Apres Mein Kampf, mes crimes, 1940). Účast na tomto protifašisticky zaměřeném projektu a také neochota točit pro německou společnost Continental Film se podepsaly na Valmyho absenci v dalších filmech v době druhé světové války. Častěji začal točit po roce 1945, velkou příležitost dostal například v dramatu BĚSOVÉ ÚSVITU (Les démons de l’aube, 1946) režiséra Yvese Allégreta nebo v kriminálce KŘIŽOVATKA ZLOČINU (Carrefour du crime, 1947), kde hrál jednu z hlavních rolí Jacquese Marchanda, čerstvě propuštěného z psychiatrického léčení. Mezitím začal vystupovat také na divadelních jevištích, častěji to bylo Théâtre de l’Oeuvre (Sníh byl špinavý, 1950) nebo Théâtre des Célestins (Marie Tudorovna, 1957). V jeho filmografii tehdy začaly převažovat postavy policejních důstojníků, které hrál často i na poměrně velkém prostoru (MUŽ, KTERÝ CHODÍ PO MĚSTĚ – Un homme marche dans la ville, 1949; ZASTŘELEN ZA ÚSVITU – Fusillé a l’aube, 1950; VRBOVÁ ALEJ – Rue des saussaies, 1951; ČERNÝ SPIS – Le dossier noir, 1955). Vedlejší role odehrál také v několika dodnes známých a vysoce hodnocených filmech (TAKOVÁ MALÁ HEZKÁ PLÁŽ – Une si jolie petite plage, 1949; VŠICHNI JSME VRAHOVÉ – Nous sommes tous des assassins, 1952). V některých již zmíněných filmech spolupracoval s André Cayattem, častěji točil také s André Hunebellem. Velkou příležitost dostal v mezinárodně oceněném snímku KDYBY VŠICHNI CHLAPI SVĚTA (Si tous les gars du monde, 1955), poté se znovu zviditelnil v rolích policejních inspektorů (KOMISAŘ MAIGRET KLADE PAST – Maigret tend un piege, 1958). Mezitim začal spolupracovat s televizí, kde hrál často v historických seriálech a inscenacích. Opět před televizní kamerou jej ale nakonec nejvíce proslavila role policisty, v mezinárodně úspěšném seriálu INSPEKTOR LECLERC (L’inspecteur Leclerc enquete, 1962-1963) hrál inspektora Denyse (celkem 33 dílů). V šedesátých letech začala převažovat práce pro televizi, před filmovou kamerou stál naposledy – opět v roli inspektora – v kriminálce ZLOČIN V EXPRESU (Compartiment tueurs, 1965), od té doby točil výhradně televizní seriály a inscenace, nejčastěji historické nebo kriminální. Příležitostně nadále hrál i divadlo, pod vedením významných režisérů se objevil například v Odéon-Théâtre de France (Jindřich VI., 1966) nebo Théâtre Marigny (Dvanáct rozhněvaných mužů, 1970). Prosadil se i v dabingu, mimo jiné účinkoval v animovaných filmech, pro francouzskou distribuci častěji namlouval například Burta Lancastera nebo známého italského herce Gina Cerviho. Všechny herecké aktivity ukončil André Valmy nedlouho po svých šedesátinách, takže počátkem osmdesátých let postupně zmizel z televize, v divadle se objevil naposledy v roce 1983 (Romeo a Julie v Théâtre des Célestins). Od té doby žije v Paříži v soukromí; na svém kontě má padesát filmových rolí, dodnes jej ale diváci ve Francii znají spíše z televize, kde hrál ve dvaceti seriálech.