Jakub Jan Ryba

Jakub Šimon Jan Ryba byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. Narodil se 26. října 1765 v Přešticích a už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se i na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky a řecky). Byl přívržencem osvícenecké ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl učitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem. V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795 – 1856). Rodina žila ve značné bídě, neboť místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu – Ryba však i v této mizérii složil svojí nejznámější vánoční mši, Českou mši vánoční z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že: „...z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem, což mu ale na oblibě u vrchnosti nijak nepřidalo. Jeho smrt není dodnes úplně vyjasněná, pravděpodobně se však jednalo o sebevraždu. 8. dubna roku 1815 odešel ráno směrem k blízké Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Tento politický emigrant původem z Porýní se v Rožmitále usadil po okupaci své země Napoleonem (po roce 1800). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově - právě tam, kde ve starém Farním kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále poprvé zazněly tóny jeho nejslavnějšího díla. Na místě jeho skonu nedaleko Voltuše je dodnes udržována pamětní mohyla (z roku 1933) a v městečku samotném se přímo na náměstí nachází muzeum s pamětní síní Jakuba Jana Ryby.