František Horák

František Horák (2.2.1917 Míchov - 7.1.1995 Rybniště okr. Děčín). Občanským jménem František Švancara začínal s profesionálním herectvím v roce 1938 v divadelní společnosti F. Marka. Během války hrál v Horáckém divadle v Třebíči a v Městském divadle na Kladně. Hned po válce byl jedním ze zakladatelů Realistického divadla v Praze. Zde potom působil 37 sezón, až do svého odchodu do důchodu v roce 1983. Před kamerami debutoval v roce 1955 jako vězeň Tonda ve snímku ŽIVOT JE SILNĚJŠÍ. Největší filmovou rolí pro něj byl kazatel Jan Želivský v druhém a třetím dílu výpravné husitské trilogie JAN ŽIŽKA (1955) a PROTI VŠEM (1957) a zahrál si Jana Kubeše ve filmu POHLED DO OČÍ (1961). V televizi se objevil například v televizním filmu LIDÉ NA KŘIŽOVATCE (1971), životopisné inscenaci POSLEDNÍ KONCERT (1979) nebo v seriálech JANA EYROVÁ a 30 PŘÍPADU MAJORA ZEMANA. Jeho manželkou byla známá divadelní dramaturgyně Dagmar Rybínová (1926-1995).