Václav Tomšovský

Herec a divadelní režisér Václav Tomšovský se narodil v Příbrami, kde také učinil první zkušenosti s divadlem. Studoval herectví v Praze na DAMU, studium ale ukončil bez diplomové zkoušky v roce 1956. Nastoupil do svého prvního angažmá v Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i coby režisér (1956-1958). Dalších více než třicet let bylo jeho působištěm pražské Divadlo Jiřího Wolkera. Krátkou výjimkou byla sezóna 1961-1962, kdy hrál v Divadle Na Fidlovačce. Ještě za studií na DAMU debutoval před kamerou a nevelkou rolí brigádníka ve filmu PLAVECKÝ MARIÁŠ (1952) vstoupil na stříbrné plátno. Větší roli mu pak poskytlo kvalitní okupační drama ROČNÍK 21 (1957), kde hrál Lojzka, jednoho z českých chlapců totálně nasazených v Německu. Zajímavými hereckými úkoly pak Tomšovského pověřil režisér Martin Frič a v poměrně velkých postavách mladých mužů na scestí mu dal prostor ve filmech DNES NAPOSLED (1958) a BÍLÁ SPONA (1960). Další Tomšovského výstupy před filmovou kamerou se odehrávaly již jen v epizodním rámci. Po boku Vladimíra Menšíka se objevil v komedii HLEDÁ SE TÁTA (1961), několik dalších nevelkých rolí pak ztvárnil ještě v průběhu 70. a 80. let. Od konce šedesátých let se Václav Tomšovský uplatnil v televizní režii a zvláště v Bratislavě realizoval několik hudebních filmů (ŤAŽKÝ DEŇ, 1968; FOTO OKO, 1968). Z prací podobného charakteru v Praze stojí za zmínku jeho režie televizního zpracování slavné operety MAMZELLE NITOUCHE (1977). I když počátkem devadesátých let Tomšovský opustil stálé divadelní angažmá, na práci nerezignoval a nadále režíroval, pomáhal například realizovat představení studentů konzervatoře. Za pozornost stojí také jeho vlastní dramatizace, zvláště pohádku Jak se čerti ženili uvádí s úspěchem řada českých divadel. Manželkou Václava Tomšovského je bývalá tanečnice Stanislava Pešková-Tomšovská (*1936).