Rosine Deréan

Kariéra francouzské herečky Rosine Deréan trvala jen krátce, svou prací pro film nenaplnila ani celou dekádu třicátých let, hrála jen v letech 1931-1937, přesto patří k významným osobnostem francouzské kinematografie. Narodila se v Paříži jako Rosine Jeanne Schlotterbeck, později již jako filmová herečka přijala pseudonym Deréan. O jejích prvních krocích ve světě umění toho není příliš známo, ale do zvukového filmu vstoupila hned v jeho počátcích, kdy byla režisérem Julienem Duvivierem přizvána k natáčení filmu PĚT PROKLETÝCH GENTLEMANŮ (Les cinq gentlemen maudits, 1931). Již v následujícím roce 1932 natočila sedm filmů, oslovovat ji začali významní režiséři jako Maurice Tourneur nebo André Berthomieu a po jejím boku stáli slavní herci, například Jean Gabin. V průběhu třicátých let natočila Rosine Deréan přes dvacet filmů, ne všechny ale byly zdařilé, u některých se dokonce ani nedochovala kompletní dokumentace, což do jisté míry svědčí o jejich nevelkém významu. Za zmínku stojí drama z období francouzské revoluce DVA SIROTCI (Les deux orphelines, 1932), v němž hrála spolu se začínající Renée Saint-Cyr. Podobně tak s dalšími slavnými herečkami (Françoise Rosay, Suzy Prim, Paulette Dubost) hrála velké role v dalších filmech různých žánrů i kvalit. Menší příležitosti, zato ale v hodnotných titulech, jí poskytl režisér Sacha Guitry ve filmu ROMÁN PODVODNÍKA (Le roman d'un tricheur, 1936) a ve výpravné historické fresce PERLY Z KORUNY (Les perles de la couronne, 1937). V roce 1937 se Rosine Deréan provdala za herce Claude Dauphina (1907-1978) a na další hereckou kariéru rezignovala. Usadili se v Genille nedaleko města Tours, kde koupili venkovské sídlo; Claude Dauphin nadále hrál divadlo i film, Rosine Deréan se ale spokojila s životem mimo záři reflektorů. Jen výjimečně veřejně vystupovala, v roce 1940 například hrála v Théatre de Michodiere. Zásadní obrat do života Rosine Deréan přinesla druhá světová válka. Claude Dauphin na počátku okupace stále točil filmy, v roce 1943 ale odešel do Velké Británie a připojil se k osvobozenecké armádě Charlese de Gaulla. Rosine zůstala ve Francii a jako odvážná patriotka se aktivně zapojila do protifašistického odboje, na svém sídle ukrývala britské piloty. Nakonec byla zatčena gestapem a po rychlém soudu deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde strávila zbytek války (1944-1945). Claude Dauphin se do Francie vrátil s osvobozeneckou armádou již v roce 1944, Rosine si na návrat z koncentračního tábora musela počkat až do roku 1945. Claude Dauphin mezitím navázal vztah s herečkou Anne Vernon (*1924), která na něj velmi naléhala, aby se rozvedl. Dauphin to však odmítal z ohleduplnosti ke své manželce, která za sebou měla nelehkou životní zkušenost. Počátkem 50. let se nakonec rozvedli, ale pak se konalo další překvapení, protože Anne Vernon byla odsunuta na vedlejší kolej a Dauphin se oženil s herečkou Marií Mauban (*1924). Po válce se Rosine Deréan vrátila na stříbrné plátno již jen dvakrát. Pouze malou rolí se připomněla divákům ve filmu VRAH NENÍ BEZ VINY (L'assassin n'est pas coupable, 1946), v němž se již poněkolikáté setkala s Julesem Berrym. Zcela minimální herecký úkol pak dostala v komedii AGENT SŇATKOVÉ KANCELÁŘE (Agence matrimoniale, 1952; některé prameny tento snímek ani neuvádějí v její filmografii). Zbytek života strávila Rosine Deréan v Genille a veřejnosti se již zcela vyhýbala. Zemřela 14. března 2001 ve věku 91 let bezmála půl století po své poslední filmové roli.