Pietro Francisci

Italský režisér Pietro Francisci proslul jako jeden z nejaktivnějších tvůrců dnes často zatracovaného žánru sandálu a meče na přelomu 50. a 60. let dvacátého století, i když jeho práce měla zpočátku vyšší ambice. Pocházel z Říma a vystudoval práva, ve třicátých letech se ale začal věnovat filmu, nejprve jako amatér, od roku 1935 točil profesionální krátké filmy a dokumenty, z nichž vyniká barevně natočený snímek o sopce Vesuv LA MONTAGNA DI FUOCO (1938). Již předtím se odhodlal i ke hranému filmu, jeho debut MŮJ ŽIVOT JE VÁŠ (La mia vita sei tu, 1934) s Maríou Denis v hlavní roli však neměl větší ohlas. K tvorbě celovečerních filmů se Pietro Francisci vrátil až po druhé světové válce, s významným hereckým obsazením natočil úsměvný melodramatický příběh ze zajateckého tábora VÁNOCE V TÁBOŘE 119 (Natale al campo 119, 1947). Do dramatického období 11. století situoval svůj další film LEV Z AMALFI (Il leone di Amalfi, 1950) s Vittoriem Gassmanem v hlavní roli. Se začínající herečkou Leonorou Ruffo natočil dobrodružný film ÚŽASNÁ DOBRODRUŽSTVÍ GUERRINA MESCHINA (Le meravigliose avventure di Guerrin Meschino, 1951), jíž pak svěřil titulní roli v mytologickém snímku KRÁLOVNA ZE SÁBY (La regina di Saba, 1952). V italských kinech vidělo v kinech více než čtyři a půl miliónu diváků, což Francisciho utvrdilo v tom, že se vydal na správnou cestu a stal se tak brzy jedním z klíčových představitelů žánru sandálu a meče. Mimořádným úspěchem i mimo Itálii se stal velkofilm ATTILA (1954) zasazený do doby pádu Římské říše. Zatímco v pozdějších filmech sandálu a meče hráli hlavní roli svalovci bez hereckých zkušeností, tady se zaskvěl Anthony Quinn se Sophií Loren po boku. Do role bájného hrdiny Herkula obsadil Francisci dvakrát populárního kulturistu Steva Reevese (HERKULES - Le fatiche di Ercole, 1958; HERKULES A KRÁLOVNA LÝDSKÁ - Ercole e la regina di Lidia, 1959). Těmito a dalšími filmy již Francisci polevil z uměleckých ambicí, nadále ale točil komerčně úspěšné, byť nijak náročné tituly. U nás v nedávné době vyšel na DVD film OBLÉHÁNÍ SYRAKUS (L'assedio di Siracusa, 1960) s Rossanem Brazzim v roli Archiméda. Po třech dalších filmech různých žánrů nacházíme ve Francisciho tvorbě osmiletou přestávku, po této delší odmlce pak natočil svůj poslední film SINDIBÁD A KALÍF Z BAGDÁDU (Simbad e il califfo di Bagdad, 1973). K většině svých filmů byl Francisci i spoluautorem scénáře, některé si i sám sestříhal, včetně toho posledního. Pietro Francisci zemřel v roce 1977; jako režisér po sobě zanechal stovku krátkých filmů a 16 celovečerních.