Josef Hanuš

Kameraman Josef Hanuš se narodil 19. listopadu 1930 v Insbrucku do rodiny filmového kameramana Václava Hanuše. Od dětských let tak měl před sebou každodenně příklad zajímavé a mnohostranné profese, tož filmového kameramana. Ve skutečnosti začínal u filmu Řeka čaruje/1945/ jako herec v jedné z menších rolí. Od roku 1946 do roku 1949 se připravoval na Základní odborné škole grafické fotografie a později na VŠFT při FAMU v Praze. Jako laborant a od roku 1952 již jako asistent kamery - Nástup /1952/ sbíral první zkušenosti z práce kameramana. V roce 1955 spolupracoval se svým otcem Václavem Hanušem jako asistent kamery a zčásti i jako II. kameraman při natáčení jednoho z filmu tvořících Husitskou trilogii, a to konkrétně na filmu Jan Žižka. Od roku 1961 již jako první kameraman a současně i jako trikový scenárista filmu Florián za filmovou kamerou strávil převážnou část svého profesního života. Jako hlavní kameraman se podílel na tvorbě celovečerních filmů: např. Florián /1961/; Tarzanova smrt /1962/; Zločin v dívčí škole /1965/; Dáma na kolejích /1966/; Přehlídce velím já /1969/; Zlatá svatba /1972/; Akce Bororo /1972/; tv film Zlatovláska /1973/; Pumpaři od Zlaté podkovy /1978/; Slunce, seno a pár facek /1989/; Slunce, seno, erotika /1991/; Skleněná říše /1992/a další. Koncem devadesátých let se zaměřil na dokumentární snímky. Je spoluautorem vzpomínkové publikace Život s kamerou a bez ní /2003/, za kterou byl spolu s Zdeňkem Smíškem oceněn Cenou E.E.Kische 2004. Je prezidentem AČK /Asociace českých kameramanů/. Erkul