Jaroslav Celba

Když se hudební skladatel Jaroslav Celba přestěhoval na konci roku 1961 z pražského Břevnova na Smíchov, trvalo ještě nějakou dobu, než-li se náhodně setkal s filmovým výtvarníkem a animátorem Zdeňkem Smetanou, který bydlel ve stejném domě. Před Zdeňkem Smetanou otevřela v roce 1962 možnost vyzkoušet si své režisérské schopnosti. Během sousedského rozhovoru se dohodli, že se Jaroslav Celba ujme zkomponování doprovodné filmové hudby pro Smetanův zamýšlený filmový režisérský debut. Jaroslav Celba do té doby neměl žádnou praktickou zkušenost s tvorbou hudební složky kresleného filmu, vyslovenou nabídku přijal. Sedmiminutový groteskní kreslený příběh nazvaný Romanetto/1963/. Film dosáhl nečekaného úspěchu. Po tříleté odmlčce se Zdeněk Smetana pustil do filmového zpracování pohádkového námětu Josefa Štefana Kubína Voda čerstvosti /1966/ a ke spolupráci na filmu pozval opět Jaroslava Celbu. Další hudebně autorská práce Jaroslava Celby zasvěcená českému animovanému filmu, trvala až do konce jeho života. Životní osudy hudebního skladatele Jaroslava Celby se začaly navíjet na nit jeho života během vánočních svátků roku 1924, kdy se narodil v obci Kramolná u Rakovníka. Zde také prožil převážnou část svého dětství. V nedalekém Náchodě studoval na místním gymnáziu. Volný čas zasvětil své zálibě, jazzové muzice a hře na kytaru, která jej přivedla do řad členů náchodské místní studentské kapely. Kapela se věnovala jazzové hudbě za válkou ztížených podmínek, na konci nacistické okupace, a pod vedením pozdějšího uznávaného spisovatele Josefa Škvoreckého. Jaroslav Celba, jako i celá náchodská studentská kapela, se stal pro Škvoreckého román Zbabělci jistým vzorem pro napsání románové postavu kytaristy Harýka. Po osvobození se Jaroslav Celba věnoval nadále hudbě a dokončil gymnaziální studia. Po změně politických poměrů v únoru 1948 se Jaroslav Celba dostal do složité osobní situace, když v době výkonu základní vojenské služby, kterou vykonával jako vojín v roce 1949 bylo jeho jméno mezi jinými uvedeno při výslechu jednoho z Celbových kamarádu, který konala státní bezpečnost. Celba byl okamžitě zatčen, dlouhodobě zadržován, týrán a opakovaně vyslýchán a nakonec po vynuceném přiznání označen za tajného agenta ve prospěch nepřátelského státu a odsouzen pro údajnou špionáž nejprve k trestu smrti oběšením. Přes zjevné nesrovnalostmi mezi obžalobou a předloženými důkazy a prohlášení Celby před soudem, že jeho doznání bylo vynuceno násilím, byl výroku soudu změněn tak, že byl odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody na dva. Uložený trest vykonal zčásti v plzeňské věznici Bory,odkud byl převezen na práce v jáchymovských uranových dolech. Po změně poměrů byl Jaroslav Celba rehabilitován a po roce 1989 byl jmenován čestným občanem města Náchoda. Po návratu z výkonu trestu pracoval v různých profesích a v letech 1953 až 1957 navštěvoval večerní kurzy zaměřené na skladbu a dirigování, pořádané na pražské konzervatoři v Městském domě osvěty. Celba usilovně doháněl ztracený čas a úspěšně absolvoval u profesora,hudebního pedagoga a teoretika Emila Hradeckého /1913 - +?/, který byl po únoru 1948 propuštěn z Hudební fakulty pražské AMU, za současného zrušení samostatného studijního oboru hudební teorie. Ve stejné době byli propuštění i přední hudební pedagogové houslové hry profesoři Jindřich Feld a Josef Micka. Mimo tyto kurzy se ještě i soukromě vzdělával v hudební teorii u Emila Hradeckého. Koncem padesátých let minulého století, ale zejména od počátku let šedesátých se opět věnoval jazzové tvorbě. Jako hudební skladatel mimo filmovou hudbu zkomponoval také moderní orchestrální kompozice La habanera /1964/ a Opožděné etudy /1965/. Hudební skladatel Jaroslav Celba se v nejlepším slova smyslu, specializoval na komponování filmové hudby ke krátkometrážním animovaným snímkům. Byl také jako skladatel u zrodu takřka všech úspěšných večerníčků z vyrobených v letech 1968 až 1993. Mezi nejúspěšnější filmovou hudbu , kterou zkomponoval se řadí např. hudba k filmům: Julie & Romeo /1971/, O listonošovi, který nechtěl chodit /1976/, Drátovat, flikovat /1979/, Supermyš /1980/, Všehochlup /1980/, Prak darebá k/1982/, Had je mašinka /1986/, Duhový koberec /1988/ a dal. Filmové hudbě určené pro seriálové večerníčky se Jaroslav Celba věnoval naprosto systematicky a díky jeho tvůrčímu zápalu se jeho hudba významně podílí na mnoha seriálech např.: Pohádky z mechu a kapradí /1968/, O klukovi z plakátu /1969/, O makové panence /1971/ a mnoho dalších. V posledních létech spolupracoval i na slovenských animovaných dětských televizních seriálech. Hudební skladatel Jaroslav Celba zemřel v Praze 27. února 2012 ve věku 88 let. Erkul