Anton Pavlovič Čechov

Dramatik a spisovatel Anton Pavlovič Čechov se narodil 29. ledna roku 1860 v Taganrogu na pobřeží Azovského moře. Byl v pořadí třetím ze šesti dětí hokynáře, velkého náboženského fanatika, který své děti vychovával zejména četným bitím. Otcových ran nebyla ušetřena ani matka, laskavá žena, jež dětem zpříjemňovala vzácné chvíle klidu vyprávěním o cestách po Rusku, které podnikala v mládí se svým otcem. TĚŽKÁ RODINNÁ SITUACE Antonův otec rozhodně nedbal na blaho své rodiny. Když bylo Antonovi šestnáct, jeho otec zkrachoval, zanechavše dluhy, které si vypůjčil na stavbu nového domu. Je pochopitelné, že měl být uvězněn, proto raději s rodinou uprchl do Moskvy. Pouze Anton zůstal, aby dokončil gymnázium, k tomu si přivydělával soukromým vyučováním, což byla jeho forma obživy. Psal také krátké texty do novin a pokud se mu podařilo něco uspořit, posílal ušetřené peníze své rodině. STUDIA Na gymnáziu musel Anton Pavlovič jeden rok opakovat, jelikož propadl z řečtiny. Poté však již prospíval dobře, hodně četl a sám se pokoušel být literárně činný. Pokusil se dokonce o první divadelní hru. Po maturitě odjel ke své rodině do Moskvy. Bylo mu 19 let a cítil se odpovědný za její existenci. Své blízké všestranně podporoval, psal texty do novin a časopisů, často čerpal témata z vlastního života. Traduje se historka, že se dokonce sám převlékl za žebráka a na vlastním strýci vyloudil almužnu, až ho dohnal k slzám. Anton Pavlovič Čechov v té době studoval medicínu, na níž se přihlásil po ukončení gymnázia. Lékařem se stal ve 24 letech a tento obor považoval od té doby za svou hlavní profesi. Chudé lidi však léčil zadarmo, pamětlivý poměrů, z jakých sám vzešel. LITERÁRNÍ TVORBA A ONEMOCNĚNÍ První opravdovou divadelní hrou, jíž Čechov napsal, bylo drama IVANOV, jež vzniklo na základě požadavku jednoho divadelního ředitele během čtrnácti dnů. Hra zaznamenal obrovský úspěch. Postupně vznikaly další – TŘI SESTRY, VIŠŇOVÝ SAD. Tyto dvě velmi známé divadelní hry vznikly poblíž Jalty, kam v osmatřiceti letech Anton P. Čechov přesídlil v zhledem k vážnému onemocnění plicní tuberkulózou. Z Moskvy odešel již o šest let dříve, usadil se však v městě Melichov vzdáleném pouhých 60 km od Moskvy. Zde koupil venkovskou usedlost a věnoval se statkářské práci. Jenže nemoc postupovala a bylo třeba zcela změnit prostředí, proto rodina přesídlila do oblasti Jalty na Krymu s přijatelnějšími klimatickými podmínkami pro nemocného spisovatele. SOUKROMÝ ŽIVOT Anton P. Čechov se oženil až v jedenačtyřiceti letech. Jeho vyvolenou se stala o osm let mladší herečka Olga Knipperová. Jejich manželství však víceméně fungovalo na dálku, neboť Čechov pobýval na Krymu, zatímco jeho choť účinkovala v moskevských divadlech. Jejich „soužití“ fungovalo tedy spíše na četné korespondenci, mylně by se však čtenář domníval, že se manželé nemilovali. I přesto, že spolu netrávili tolik času, panoval mezi nimi laskavý a hluboký cit. Dětí jim však dopřáno nebylo. Rok po svatbě Olga potratila a další potomek již nepřišel. Byla to právě milující žena, která chtěla usnadnit těžce nemocnému Antonu Pavloviči poslední chvíle života. Převezla manžela do německých lázní Badenweiler, kde mu byla po boku do chvíle, kdy vydechl 15. července 1904 naposledy. Pochován byl ve své vlasti, na moskevském Novoděvičím hřbitově, ironií osudu vedle despotického a nemilovaného otce. Zpracováno s využitím publikace: NOVOTNÝ, T.: 100 + 1 světoznámých mužů, Mayday, Pardubice, r. 2007, ISBN: 80-86986-28-4