René Gabzdyl

René Gabzdyl byl po celou svou kariéru spojen především s muzikálovou scénou v Karlíně, objevil se ale i v několika filmech. Narodil se v Ostravě, kde tehdy působili oba jeho rodiče, otec Emerich Gabzdyl (1908-1993) byl významným tanečníkem a choreografem Národního divadla moravskoslozského, tanci, choreografii i pedagogickému působení se věnovala také jeho manželka Jitřenka Šumovská (*1921). René Gabzdyl tedy vyrůstal v umělecké rodině, po maturitě na gymnáziu ale zamířil na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde čtyři roky studoval biologii a zeměpis. Svým zájmům dal průchod za studií, kdy se v Olomouci připojil k amatérskému divadlu Skumafka, kde začínal jako zpěvák a textař, první zkušenosti sbíral i v tanci a choreografii. Vysokoškolská studia nakonec nedokončil, protože v roce 1965 dostal nabídku ke vstupu do divadla Semafor, kde se vzápětí objevil ve hře Dobře placená procházka, o rok později i v její televizní podobě. V roce 1967 s Evou Pilarovou a dalšími zpěváky pohostinsky účinkoval v muzikálu Gentlemani v Hudebním divadle v Karlíně, kde pak získal stálé angažmá a s touto scénou zůstal spjat více než čtvrstoletí. Mezitím se příležitostně objevoval i před filmovou kamerou, není nijak překvapivé, že to byly tituly s výraznou hudební složkou, například ve filmu BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968) hrál muzikanta Láďu, se svým bývalým divadelním kolegou Jiřím Suchým později spolupracoval na filmu NEVĚSTA (1970). S filmem a televizí později spolupracoval jen výjimečně, hlavně se věnoval jevištní prezentaci v Hudebním divadle v Karlíně, kde vystupoval v řadě muzikálů a operet, za všechny jmenujme Kabaret, West Side Story, Pohádka mého života, Cikáni jdou do nebe nebo Balada z hadrů. Z jeho dalších sporadických vystoupení před kamerou připomeňme menší role v komediích, v nichž si zahrál pilota (ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, 1977) nebo opraváře (BABIČKY, DOBÍJEJTE PŘESNĚ, 1983). Větší příležitosti dostal v televizních záznamech oblíbených operet z Karlínského divadla (ŽEBRAVÝ STUDENT, 1980). Naposledy se před kamerou objevil jako klavírista ve filmu MŮJ HŘÍŠNÝ MUŽ (1986). Svůj hlas uplatnil René Gabzdyl také před mikrofonem, slyšet jej bylo možno například v rozhlasové úpravě Molierovy hry Zdravý nemocný (1981), s kolegy z Karlína nazpíval na gramofonové desky muzikál Zvonokosy (1986). Ze stálého angažmá z Karlínského divadla odešel v roce 1991, později ale zde ještě vystupoval jako host, v letech 1999-2000 to byla například Frimlova opereta Rosemarie. René Gabzdyl zemřel po krátké nemoci v Praze 30. prosince 2005 ve věku 62 let.