Sylva Sequensová

Sylva Sequensová je dcerou filmového a televizního režiséra Jiřího Sequense (1922-2008) a starší sestrou herce a podnikatele Jiřího Sequense mladšího (*1961). Ovlivněna rodinným prostředím nastoupila na Státní konzervatoř v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatické oddělení (1978). Již jako studentka se objevila i před filmovou kamerou v nevelké roli zpěvačky v životopisném filmu PALETA LÁSKY (1976), ještě před absolutoriem na konzervatoři hrála v několika dalších filmech ze současnosti, z jejích tehdejších rolí významově vyčnívá jen Miluška v dnes již zapomenuté komedii POPRASK NA SILNICI E 4 (1979). Po dokončení konzervatoře nastoupila Sequensová do Vinohradského divadla, kde setrvala čtrnáct sezón (1980-1994). Na divadelním jevišti nikdy nedostala větší hereckou příležitost, vesměs byla obsazována do menších rolí mladých dívek a žen, převážně nižšího sociálního postavení (Dalskabáty, hříšná ves, Cyrano z Bergeracu). Souběžně se nadále uplatňovala před filmovou a televizní kamerou, do poloviny 80. let hrála v televizních inscenacích a pohádkách (TANEČEK PŘES DVĚ PEKLA, 1982; OBLOUK SVĚTLA, 1983), ve filmu se uvedla rolí ošetřovatelky v generační výpovědi KONEČNÁ STANICE (1981), její poslední rolí byla postava děvečky Bezky v historické komedii DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU (1986), kterou režíroval její otec. Zvláště na přelomu 70. a 80. let našla Sequensová bohaté uplatnění také v rozhlase, účinkovala v řadě rozhlasových her a pohádek, v hlavní roli jsme ji mohli například slyšet v Malé mořské víle (1980), následně v četných hlasových kreacích princezen. Po opuštění stálého divadelního angažmá přesunula Sequensová těžiště své práce do dabingových studií a této práci se věnuje dodnes, mladší diváci si vzpomenou na teenagerský francouzský seriál Helena a její chlapci, v pozdější době mluvila například v Pánovi prstenů.