Václav Nývlt

Václav Nývlt se narodil v roce 1930 v Červeném Kostelci u Náchoda. V Hradci Králové se v roce 1947 vyučil jako typograf a dále pokračoval ve studiu na grafické střední škole průmyslové, kde v roce 1951 maturoval. V letech 1951 až 1955 studoval dramaturgii na pražské FAMU. Ještě v průběhu studia na FAMU V roce 1954, se stal dramaturgem Čs. televize. Střídavě jako dramaturg nebo scénárista a později i vedoucí jedné z tvůrčích skupin, pracoval v letech 1957 až 1991 ve FS Barrandov. V rove 1991 odešel do důchodu. Jako scénárista, dramatik nebo dramaturg se podílel na více jak devadesátce realizovaných filmů. Od počátku jeho scénáristické tvorby šlo o scénáře, které by i dnes snesly hodnocení podle nejpřísnějších kritérií. Napsal scénáře k filmům Zlé pondělí /1960, rež. Milan Vošmik, sc. + Jan Valášek/, 5 milionů svědků /1965, rež. Eva Sadková, sc. + Eva Sadková/, Rozmarné léto /1967, rež. Jiří Menzel, sc. + Jiří Menzel, podle Vladislava Vančury/, Hvězda padá vzhůru /1974, rež. Ladislav Rychman, sc. + Ladislav Rychman + Jiří Štaidl, na motivy Josefa Kajetána Tyla/, Dým bramborové natě /1976, rež. František Vláčil, sc. + František Vláčil, podle Bohumila Říhy/, Hordubal /1979, rež. Jaroslav Balík, podle Karla Čapka/, Já nejsem já /1985, rež. Václav Vorlíček, sc. + Václav Vorlíček/, Skalpel, prosím /1985, rež. Jiří Svoboda, sc. + Jiří Svoboda, podle Valji Stýblové/, Mág/1987, rež. František Vláčil/, Něžný barbar /1989, rež .Petr Koliha, podle Bohumila Hrabala/, Andělské oči /1994, rež. Dušan Klein, sc. + Dušan Klein, podle Bohumila Hrabala/, Cesta peklem /1995, rež. Martin Holý, sc. + Petr Jákl/. Významná je též jeho spolupráce na dialozích scénáře filmu Stín kapradiny /1985, rež. František Vláčil, sc. Vladimír Körner, František Vláčil, Jan Otčenášek a Jaroslav Balík/. Pro Československou televizi, studio Praha adaptoval dlouhou řadu literárních předloh - Spodní proud /1955, rež. Pavel Blumenfeld, podle Alberta Maltze/, Krev /1955, rež. Karel Kachyňa, Stanislav Strnad, sc. + Otto Zelenka, podle Rudolfa Kalčíka/, Zločin pátera Amara /1968, rež. Jaroslav Dudek, podle José Marii Eçy de Queiroze/, Maltézský sokol /1968, rež. Miloslav Zachata, podle Samuela Dashiella Hammeta/, Třírohý klobouk /1971, rež. Karel Pokorný, podle Pedra Antonia de Alarcóna/, Jasnovidcem proti své vůli /1990, rež. Pavel Háša, sc. + Pavel Háša, podle Henryho Jaegera/. Václav Nývlt je rovněž sám autorem původní inscenace Loňský sníh /1973 rež. Jaroslav Novotný/ a Fanda /1977, rež. Tomáš Svoboda/, dále je též autorem rozhlasové hry Neznámý přítel /1985/. Byl také činný jako prozaik. Jeho literární tvorba je z velké části směřována do oblasti filmu, televize a divadla. Debutoval v roce 1962 detektivním románem Dva miliony svědků /1962/, který dostal později filmovou podobu. Část jeho scénářů dostala divadelní podobu a byla knižně publikována jako Nejkrásnější způsob umírání /1969/. Jako scénáristovi mu bylo vždy prioritou, zejména při adaptacích literárních předloh, zachytit i ty nejjemnější emoční prvky. To je zřejmé u adaptací literárních předloh z díla Vladislava Vančury nebo Bohumila Hrabala. Erkul