Julius Schmitt

Osobnosti českého filmového průmyslu (I) Julius Schmitt Filmový podnikatel a producent, překladatel, novinář. Narodil se 15.5.1859 v Havlíčkově Brodě (Rakousko-Uhersko) Zemřel 29.10.1949 v Praze (Československo). Pracoval jako komerční úředník a byl zastoupen ve filmové půjčovně Biografia a.s., kterou zastupoval při jednání se zahraničními partnery o dovozu jejich produkce do Československa. V roce 1920 se Juliu Schmittovi podařilo navázat dobré styky s francouzskými výrobci němých filmů a získat pro Bigrafia a.s. právo na dovoz a distribuci francouzské filmové produkce. Vedle této operace – filmová půjčovna filmů Biografia nakoupila i řadu amerických snímků. V období let 1921-1924 Julius Schmitt zastával funkci Ústředního ředitele a člena správní rady sdružení kinomajitelů Biografia. a.s. Od počátku dvacátých let byla Biografia a.s. finačně a jinak propojena se společností A.B. Julius Schmitt od počátku vzniku první republiky spolupracoval s řadou tehdejších filmových žurnálů – např. Školní kinematografie – 1921, Československý film aj. V roce 1921 se poprvé také podílel jako scenárista na vzniku komediálního filmu ,,Děvčata, vdejte se”! režiséra Jana Justa-Rozvody v produkci společnosti A.B. Barrandov. V roce 1931 inicioval natočení filmu ,,Karel Havlíček Borovský” ve spolupráci s dlouholetým redaktorem časopisu Čas – Dr. Janem Herbenem. Film byl částečně natáčen ve starých interiérech společnosti A.B. Barrandov na Vinohradech. Film vyrobila společnost A.B. Barrandov a propůjčovala jeho kopii. Na přelomu dvacátých a třicátých let se vedoucím výroby filmů ve společnosti A.B. Barrandov Miloše Havla, kde spolupodílel na produkci řady českých hraných filmů ať již jako spoluproducent či scenárista. Zájem tehdejších filmových producentů se obracel k ke klasickým dílům českých autorů, kteří by jim zajistili příslušnou návratnost vložených investic (v letech 1929-1930 prožíval český filmový průmysl určitý propad) a tak se Julius Schmitt zajímal o získání autorských práv ke knize Aloise Jiráska ,,Filosofská historie”, kterou si chtěl zajistit od litomyšlského Sokola, který byl tehdy vlastníkem autorských práv. Jako literárně vzdělaný člověk vytušil, že dobrým námětem pro natočení filmu se jeví velké osobnosti českých dějin – např. osobnost Karla Havlíčka Borovského, jehož životopis byl zfilmován v roce 1931 ve spolupráci A.B. Barrandov a Julius Schmitt Film režisérem Svatoplukem Innemanem. Julius Schmitt se počal prosazovat jako filmový scenárista a později i jako vedoucí produkce, kterým se koneckonců v roce 1934 stal ve společnosti A.B. Barrandov. Vedle hledání osvědčených autorů – klasiků se tehdejší vedení společnosti A.B. Barrandov počalo ohlížet i po současných autorech české literatury, kteří přinášeli nový pohled na literaturu, jak tomu bylo v případě Karla Čapka, Vladimíra Vančury aj. Ne vždy to úsilí se plně zdařilo, protože lidé přicházející ať již z oblasti literatury (Vladimír Vančura) či z oblasti divadla (J.Kodíček) měli přímou režisérskou zkušenost z natáčení filmové tvorby. O to je zapotřebí si vážit odvahy Julia Schmitta, že v roce 1932 přišel s nabídkou pro Vladimíra Vančuru, aby zfilmoval svůj námět ,,Před maturitou”(1932). Jako vedoucí výroby působil i u druhého Vančurova filmu ,,Na sluneční straně”, který zde sám působil jako režisér. Vedle této přímo produkční činnosti se také spolupodílel při vzniku katalogu určeného pro I. Mezinárodní filmovou výstavu v Praze, která se uskutečníla ve dnech 13-20.3. 1932 v Praze. Julius Scmitt také uvažoval, že bylo možné zfilmovat další Vančurovo dílo ,,Útěk z Budína”, ale od tohoto záměru společnost A. B. Barrandov ustoupila na základě neúspěchu dvou předchozích filmů u divácké obce. Jeho jméno nalezneme jako vedoucího výroby u velmi úspěšného filmu ,,Písničkář” natočeného podle námětu Josefa-Haise-Týneckého v režii Svatopluka Innemana. Velkou roli pro úspěch filmu sehrál i scénář K.Hašlera, který také představoval hlavní hrdinu ve filmu. V polovině třicátých let se Julius Schmitt začínal stále více prosazovat jako filmový producent. V roce 1934 vznikl v jeho produkci a distribuci komediální snímek ,,Matka Kráčmerka” v režii režiséra Vladimíra Slavínského podle literární předlohy románu – ,,Do panského stavu”).Přes zájem A.B. Barrandova získat autorská práva (1932) film byl natočen až v roce 1937 v produkci Moldavia filmu režisérem Otakarem Vávrou. V roce 1933 působil např. jako produkční – resp. vedoucí výroby při natáčení českého hraného filmu ,,Děvče z čertem v těle” v režii režiséra Karla Antona. Schmittovo jméno v roli filmového scenáristy nalezneme i o rok později při natáčení filmu ,,Pokušení paní Antonie” z roku 1934 v režii Vladimíra Slavínského. Dvojice Schmitt – Slavinský dostává takto pevné podobu pouta, které přetrvalo i přes temné období protektorátu. V roce 1935 jeho společnost J.Schmitt vyrobila dva české hrané filmy. Jedním byl film ,,Jedna z miliónu” v režii Vladimíra Slavinského. Julius Schmitt se podílel tehdy společně s Emilem Arturem Longenem na scénáři k tomuto filmu. Druhým byl film ,,První políbení ”, opět v režii Vladimíra Slavonského. Slavínského filmová tvorba a jeho filmy z hlediska české kinematografie představovaly dobově oddychový lehčí žánr, který nevybočoval řady tehdejší domácí i zahraniční produkce. Funkce vedoucího produkce takové společnosti jakou byla a.B. Barrandov vyžadovala realistický pohled na stav kinematografii jako celku. A z této premisy musel Jan Schmitt vycházet, jak o tom svědčí přednáška z roku 1934 která byla určena členům filmového poradního sboru o stavu produkce za rok 1933. A tak jméno Julia Schmitta nalezneme i u řady dalších českých filmů ,,Skřivánčí píseň” (1933), ,,Vražda v Ostrovní ulici” (1933), ,,Dobrý tramp Bernášek” (1933), ,,Za ranních červánků”(1934), ,,Batalion” (1937), ,,Třetí zvonění” (1938), ,,Dva týdny štěstí” (1940) aj. Nemusíme trpět nostalgií k filmové tvorbě třicátých let, ale faktem zůstává, že bez osobností jakou byl např. Julius Schmitt, byli by jsme dnes o mnoho chudší… Literatura: Album representantů všech oborů veřejného života československého. Hlavní redaktor. Prof. F. Sekanina: Praha: 1927. Bartošek, L.: Náš film. (Kapitoly z dějin 1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985,. Brdečka,J.: Pod starou lucernou a jiné vzpomínky. Primus, Praha: 1991, s. 190-194. Červinka, F. Česká kultura a okupace. Torst, Praha, 2002, str. 58. Český hraný film I 1896-1930. NFA, Praha: 1995. Český hraný film II 1930-1945. NFA, Praha: 1998. Doležal, J.: Česká kultura za protektorátu – Školství, písemnictví, kinematografie. Národní filmový archiv, Praha, 1996, str. 212, 249. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil PhDr. Dolenský A.: II. roč. Praha 1934. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil PhDr. Dolenský, A.: II. roč. Praha 1936. Kdy zemřeli? ….Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1. 1937 do 31.12. 1962. Zpracoval Jaroslav Kunc. II. doplněné vyd. Praha 1962. Vopravil, J. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 1178.