K. M. Walló

Pražský rodák Karel Michael Walló, vlastním jménem Ladislav Walló přišel na svět měsíc před vypuknutím Světové války, později známé jako 1. sv. válka. Byl synem obchodníka a po národní škole absolvoval Akademické gymnázium, odkud po maturitě v roce 1932 přešel na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou řádně ukončil absolutoriem a obhájením doktorského titulu v roce 1937. Dlouhodobě se projevoval jeho zájem o divadlo a literární činnost a již během středoškolských a později i vysokoškolských studií, kdy si vyzkoušel své režisérské schopnosti v Zemském divadle v Brně, nyní Národním divadle Brno a brněnské pobočce Československého rozhlasu. Zkušenosti z divadelní činnosti a využil i při spolupráci s filmem, pro který psal scénáře a písňové texty. Po roce 1939 byl režisérem v divadle Járy Kohouta U Nováků. Po osvobození v roce 1945 byl filmovým referentem vojenských periodik Svobodné Československo a Vojenská výchova. Jako režisér zejména krátkých a dokumentárních filmů Československého státního filmu v Praze na Barrandově se pustil do práce v roce 1946. Poměrně záhy se stal režisérem Studia pro úpravu zahraničních filmů a koncem padesátých let minulého století se jeho režijní zájem přesouval především k dabingu, který jako režisér propracoval natolik, že je nutné jej řadit mezi zakladatele české dabingové školy. Jako autor i režisér také spolupracoval s Laternou magikou. Literární debut si odbyl verši publikovanými v roce 1931 ve Studentském časopise a v následujícím roce mu v časopisu Junák zveřejnili na pokračování román pro mládež Stany u jezera. Později své texty zveřejňoval v Lidových novinách; Magazínu Družstevní práce, Národním osvobození, Rovnosti, Literárních novinách aj. V roce 1935 napsal rozhlasovou revui Pod napjatými plachtami a po osvobození se přihlásil lyrickým pásmem Odjezdy a hry /1946/ a her - Větrná hora /1946/; Stachanovci /1947/; Karneval /1948/ aj. Pro rozhlas v kontextu se svou dramatickou tvorbou přeložil hru Georga Büchnera Leonce a Lena /1937/ a adaptoval pro rozhlas prózy Antoina de Saint-Exupéryho - Noční let /1935/; Jacka Londona - Bílý den /1936/ a Julese Verna - Dva roky prázdnin /1937/... S řadou režisérů se spolupodílel na scénářích k filmům Píseň o smutné zemi /1937, rež. Jiří Weiss/; Velká přehrada /1942, rež. Jan Alfréd Holman/ a Princezna se zlatou hvězdou na čele /1959, rež. Martin Frič, podle Boženy Němcové/. Sám podle svého autorského scénáře natočil dobový dokument Rok stalinské epochy/1951/, kterému předcházely krátkometrážní filmy např.: Statek nejdražší /1944/; Svátek matek /1945/; Vnitrozemské moře /1944/ a o začínající herečce Ireně Kačírkové pod názvem Herecké mládí /1947/. Samostatnou kapitolou jsou jeho hrané filmy, kde se představil jako autor scénáře i režisér: Léto/ 1949, podle Fráni Šrámka/; Velká příležitost /1950, spolu s Martinem Gazdou/; Botostroj /1954, s Tomášem Svatoplukem a Otakarem Vávrou/ a Nevěra /1956, s Marií Walló, obojí podle Tomáše Svatopluka/. Během své plodné autorské kariéry se představil i jako operních,operetních nebo i muzikálových libret, např.: Vdova z Valencie /1958, prem. 1959, operetní lib. podle Lope de Vegy na hudbu B. Sedláčka/; Filmová hvězda /1960, i prem. Muzikál na hudbu L.Podéště/ aj. Rozsáhlá je i překladatelská činnost K. M. Walló, zejména divadelních her např.: Lope de Vega-Fuente Ovejuna /1954/; Calderón de la Barca - Dcera vichřice /1957/; J.Anouilh - Valčík tereadorů /1964/ aj. Je také autorem libreta televizního muzikálu Napravení Jima Valentina /1964, hudba Harry Macourek/. Jeho dcerou je básnířka, prozaička, překladatelka a režisérka dabingu Olga Walló /1948/. K.M.Walló zemřel v Praze, ve věku nedožitých 76 let. Erkul