Jiří Hálek

Jiří Hálek, vlastním jménem Hugo Frischmann, pochází z česko-německé rodiny, německý původ měl po rodině z matčiny strany, umělecké vlohy zjevně vycházejí z otcovy strany, který jevil výtvarné nadání, jinak byl ale inženýrem chemie. Jiří Hálek původně směřoval ke zpěvu a několik let docházel k Marii Šlechtové-Kohoutkové, nakonec ale nastoupil ke studiu herectví na pražské DAMU. Již jako student stál před kamerou ve filmu KŘIŽOVATKA ŽIVOTA (1948). Po absolutoriu hereckých studií strávil jednu sezónu v Městském divadle mladých v Ostravě (1953-1954), následně absolvoval základní vojenskou službu v rámci divadelního souboru Vítězná křídla (1954-1956). Do rodné Prahy se pak vrátil krátkým angažmá v Pražské estrádě (1956), pět let odehrál na jevišti Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi (1957-1962), následující dvě sezóny spojil s pražským kabaretem Paravan (1962-1964). V roce 1965 vstoupil Jiří Hálek na scénu Činoherního klubu, kde pak setrval až do svého odchodu do penze. I když hrál jen vedlejší role, zařadil se mezi přední členy hereckého souboru (Obsluhoval jsem anglického krále, Mandragora, Tři v tom, Piknik). Součinnost s Činoherním klubem a souvisejícím zájmem progresívních režisérů mladé generace přivedla Jiřího Hálka znovu před kameru a v epizodních rolích jej můžeme zaznamenat ve filmech jako PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY (1967), SPALOVAČ MRTVOL (1968) nebo DEN SEDMÝ, OSMÁ NOC (1969). Začal pracovat také pro televizi, diváci si jej ale připomenou především s rolí ředitele školy v komedii MAREČKU, PODEJTE MI PERO! (1976), zvláště v nezapomenutelné scéně s Josefem Abrhámem (opět kolega z Činoherního klubu). Kromě dalších vedlejších rolí se s Abrhámem znovu potkal ve filmu VRCHNÍ, PRCHNI! (1980). S výraznými hereckými kreacemi se představil ve filmech MOTIV PRO VRAŽDU (1974) nebo FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE (1983). V 80. letech se Jiří Hálek propracoval i ke své jediné hlavní roli, která je ovšem dnes již zcela zapomenutá – titulní roli vychovatele s příjmením Mezek hrál ve stejnojmenném psychologickém dramatu MEZEK (1985). Nadále ale hrál vedlejší role několikrát ročně ve filmu i televizi, jeho tvář můžeme zaznamenat ve snímcích UČITEL TANCE (1994), JEZERNÍ KRÁLOVNA (1997) nebo POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA (1999), častěji ale spolupracuje s televizí, hraje v inscenacích a pohádkách, účinkuje ale také v seriálech komerčních televizí. Zatím naposledy hrál v cyklu televizních komedií NADMĚRNÉ MALIČKOSTI (2004). Manželkou Jiřího Hálka byla scénáristka Irena Charvátová (1942-2008),.