Andrej Barla

Andrej Barla (* 29. 11. 1940) slovenský kameraman. Narodil se v obci Sečovce u Trebišova. Nejprve studoval obor fotografie na Škole umeleckého priemyslu v Bratislavě. V roce 1958 – 1964 docházel na pražskou FAMU studovat obor kamery. Jeho pedagogy byli profesoři Šmok a Kališ. Jeho absolutoriem byl film Juraje Jakubiska Čekají na Godota. Už za studií působil i v televizi jako asistent. Jako ostřič se podílel na vzniku filmu Štefana Uhera Slnko v sieti. V roce 1965 působil jako kameraman televizního studia v Košicích. Jeho jméno je spojeno se snímky Vrtulka, Tri poviedky Petera Jilemnického, Lendacká svatba). Následovaly dva roky v Československém armádním filmu. Zde vznikly snímky Neviditelný, Poslední a první, Znojemské historické slavnosti. Už v této době vznikly i tři dlouhometrážní filmy, na kterých se podílel jako externista Filmového studia Barrandov. Do funkce kameramana vstoupil 1. února 1969. I nadále spolupracoval s různými televizními studii. Je možné jmenovat tato díla – Raketový král, Nevědí o svém dluhu, Bedřich Smetana. Spolupracoval také s Krátkým filmem Praha (Salve Diana, Krev nejen červená, Baroko). Jako hlavní kameraman se podílel na audiovizuálním programu pro výstavu Umění deseti staletí v Paříži 1975. Byl i úspěšný se vstupem do hraného filmu. Otakar Vávra si jej vybral ke spolupráci na filmech Zlatá reneta a Romance pro křídlovku. Přišlo také první ocenění, a to právě za Zlatou renetu – Cena ústředního ředitele Československého filmu 1968. S Vávrou Barla pracoval i na historických válečných filmech Sokolovo a Osvobození Prahy. Zde šlo o natáčení i poměrně rozsáhlých masových bojů, což je z kamaremanského hlediska náročný úkol. Barla jej zvládl na vítečnou. Vojtěch Trapl si jej vybral pro natáčení dvoudílného filmu Vítězný lid. Na třech filmech Barla spolupracoval s bulharským režisérem Rangelem Valčanovem. U nás byly uvedeny snímky Tvář pod maskou a Šance. Dva filmy natočil s režisérem Jurajem Herzem (Holky z porcelánu a Holka na zabití). Také pracoval na kriminálních filmech. Příkladem je Sázka na třináctku. Často spolupracoval na tzv. filmech ze současnosti (Návraty, Čistá řeka, Modrá planeta, Dívka s mušlí, Na koho to slovo padne). Tvořil také dětské filmy (Přijela k nám pouť, Kočičí princ, Julek, Prázdniny pro psa). Barla vlastně spolupracoval na filmech všech možných žánrů. Hranými dokumenty počínaje, dále realistické filmy, detektivky, poetické filmy a dětskými filmy konče. Ve druhé polovině sedmdesátých let byl Barla jedním z nejzaměstnanějších československých režisérů. Spolupracoval s režiséry všech generací. Od letitých zkušených umělců až po debutanty. Zdroj: využití Šárka Bartošková, Luboš Bartošek – Filmové profily