Alena Ambrová

Tanečnice a herečka Alena Ambrová se narodila na Štědrý den 24. prosince 1955 v Brně. Od dětství byla pohybově nadaná a původně se chtěla stát baletkou. V roce 1974 absolvovala experimentální oddělení tanečního oboru na brněnské Státní konzervatoři. Splnění jejího snu zabránilo přetržení šlachy, a tak se zaměřila na herectví. Už za svých studií hrávala počínaje rokem 1973 v brněnském divadle Husa na provázku. V letech 1974 až 1977 studovala na pražské DAMU. Přitahována touhou po aktivním herectví, studium nedokončila a stala se členkou divadelního souboru v Divadle Husa na provázku. Souběžně se podílela na činnosti Dětského studia a Studia Dům, dále na projektech Vesna národů, Together, Labyrint of the World, Mir Caravane. Za její nejlepší její rolí je pokládána Áda ve vlastní hře-Pas de deux /1980/. Naposledy nastudovala roli Cikánky Rapuni /Psí hvězda aneb Hej ty, maľučká, kam ideš?/. V prosinci 2010 stihla naposledy odehrát hru - Lásky jedné plavovlásky, jako Účetní, Vrátná a Blondýna. Pro Alenu Ambrová byly typické její herecké dispozice a pohybově – taneční kreace, navazující dokonale a přesně v potřebách poetiky Divadla Husa na provázku a vykreslit jak velké, tak i malé a střední divadelní postavy. Své herecké umění doplňované pohybovými zkušenostmi a její výrazný podíl jednak na pohybové spolupráci, ale také na choreografii, např. v inscenacích: Svatba; Stříbrný vítr; Dáma s kaméliemi; Škola šašků; Kníže Myškin je idiot; Horké spaní aj. Ukázala na několika inscenacích jejichž byla autorkou, spoluautorkou a dramatizátorkou, jako - Dáma s kaméliemi; Pas de deux; Staré ženy aneb Tacet a další, že má široký potenciál tvůrčích schopností. Brněnským divákům se představila v mnoha různorodých rolích, např. : jako Převorka /Markéta Lazarová/; jako Antigona a Eurydiké /Antigona/; Babi Maryši /Maryša/; jako Truda /Lidé Hamleti/; Anna Maria /Slavnost růží/; Goneril /Král Lear/; jako Rajská /Rozpomínání/; jako Zaříkávačka /Veselka/; Generálová Ivolginová /Kníže Myškin je idiot/ aj. V souvislosti s jistou věrností brněnskému souboru se výjimečně dostala Alena Ambrová, před filmovou kamerou. K vidění je jen v několika menších filmových rolích. Debutovala na filmovém plátně poněkud opožděně, bylo jí osmadvacet let. Objevila se v postavě pokousaného zajíce Alenky Koželuhové v rozverné hořké komedii Věry Chytilové s Leošem Suchařípou Faunovo velmi pozdní odpoledne /1983/.Ve filmu režiséra Rudolfa Růžičky Správná trefa /1987/, ztvárnila postavu cukrářky Mařenky. Snad jedinou větší úlohu Aleně Ambrové s důvěrou v její filmové herectví, svěřila slovenská kinematografie, když se objevila v roli Hedy po boku Václava Koubka, v psychologickém filmovém dramatu režiséra Dušana Trančíka Keď hviezdy boli červené /1990/. V dalších letech to byly samé vedlejší až epizodní role, ve kterých jen obtížně, pro malý prostor, mohla prokázat své osobité herectví. Jak na divadle, tak i ve filmu se její pojetí rolí i její herecká přirozenost, podobala v něčem Jiřímu Pechovi , jako jeho ženské variantě. Režisérka Věra Chytilová si vybrala Alenu Ambrovou do filmově nejznámější role, postavy, svérázné a přísné manželky kamaráda Bohouše Stejskala /Boleslav Polívka/, opileckého Francka /Břetislav Rychlík/ Liduny, v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutentag /1992/. Příležitostí zahrát si ve filmu bylo jako šafránu: 2001 - Divoké včely jako Aťka; 2005 - jako Helena v komedii Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště /později upravený jako Hrubeš a Mareš Reloaded, 2009/. Naposledy v roce 2008 si zahrála babku v Proměnách. Samostatnou kapitolou je její spolupráce s televizi na televizních filmech, např.: Ticho v soudní síni; Zrozen bez porodu a seriálech: Černá sanitka aj. Úspěšné byly oblíbené záznamy divadelních představení, např.: Commedia del arte; Svatba aj. Dlouholetá byla její spolupráce s brněnským rozhlasovým studiem. Herečka Alena Abramová zemřela předčasně po kratší těžké nemoci v Brně 20. prosince roku 2010, ve věku nedožitých 55 let. Erkul