Jaroslava Hanušová

Jaroslava Hanušová (narozena 25. února 1949) pochází z Prahy, od dětství se věnovala divadlu v rámci literárně dramatického kroužku, studium herectví také zvažovala po maturitě. Nakonec ale začala studovat právnickou fakultu, kterou však po třech letech opustila a pracovala jako učitelka v mateřské školce. V polovině 80. let pak Hanušovou oslovil Jiří Lábus, s nímž se znala ze školy, a angažoval ji do tehdy velmi populárního pořadu MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK; dobová obliba tohoto zábavného seriálu se pochopitelně odrazila i na vzrůstající popularitě Hanušové, která zde po několik ztvárňovala postavu Jaruš. Počátkem 90. let pak přišly i první filmové příležitosti (SLUNCE, SENO, EROTIKA, 1991; hlavně ale role sadistické vychovatelky Procházkové v dramatu REQUIEM PRO PANENKU, 1991). V menších úlohách se také objevila v nepříliš zdařilých veselohrách KANARSKÁ SPOJKA (1993) a DIVOKÉ PIVO (1993), v poslední době jsme ji mohli zaznamenat v menší roli v psychologické road-movie VÝLET (2002). Více příležitostí dostala Hanušová v televizi, mimo jiné v seriálech svého bývalého manžela Jaroslava Hanuše (ŽIVOT NA ZÁMKU, 1995; NÁMĚSTÍČKO, 2004). V průběhu 90. let začala Hanušová také hostovat na několika divadelních scénách, objevila se na prknech Činoherního klubu nebo v představeních agentury Harlekýn. Jaroslava Hanušová je rozvedená, jejím manželem byl televizní režisér Jaroslav Hanuš (*1951). Jejich dcera Klára Hanušová (*1979) je herečkou.