Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl začal pracovat jako ochotnický herec, dramatický spisovatel a překladatel, redaktor a organizátor společenského života v Praze. V letech 1835 - 1837 byl ředitelem českého ochotnického Kajetánského divadla. Tyl se mimo jiné věnoval i činnosti redaktorské. Roku 1833 se ujal redakce časopisu Jindy a nyní. Tento časopis po roce přejmenoval na Květy české a později na Květy. Uveřejňoval v nich své básně, překlady a práce jiných uznávaných autorů. Dále řídil časopis Vlastimil, vydával sborníky jako Pomněnky, České besedy a sbírku divadelních her Česká Thalia. Roku 1842 opustil Tyl místo u vojenské správy a působil jako režisér a později i dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Rostoucí bída a velké pracovní vypětí způsobily J. K. Tylovi předčasnou smrt. Na jeho pohřeb přišly zástupy lidí a rozloučily se s ním písní Kde domov můj. Hrob J. K. Tyla je na Mikulášském hřbitově v Plzni. Díla: Próza: Statný Benada - 1830, historická povídka ze studentských let Mladý harfeník a starý flétnista - 1835 Hudební dobrodruzi - 1833, povídky ze současnosti Pouť českých umělců - 1836, povídky ze současnosti Pomněnky z Roztěže - 1838, povídky ze současnosti Rozina Ruthardová - 1839, historická novela, námětem byla slavná historie Kutné Hory Dekret kutnohorský - 1844, historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy. Rozervanec - 1841, povídka, ve které vystupují dva hlavní hrdinové –Karel a Hynek. Karel se věnuje vlastenectví a tím překoná svou úzkost. U Hynka se projevuje sebelítost a žal, na své okolí působí depresivně a nakonec umírá. Poslední Čech - 1844, první Tylův román Kusy mého srdce - 1844, mladý Albert hledá sám sebe, svou osobnost a vlastenectví. Ze života chudých - 1845 Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha - 1847 Chudí lidé - 1849 Divadelní hry: Hlavní těžiště Tylovy tvorby je v divadelních hrách. Lze je rozdělit do tří skupin: Dramatické báchorky: Strakonický dudák aneb Hody divých žen - 1847 - dramatická báchorka, ve které dudák švanda odchází do ciziny, aby byl hoden své lásky Doroty. Společnost mu dělají hodný Kalafuna a zrádný Vocilka. Švanda díky očarovaným dudám podlehne slávě velkého světa. Nakonec se ale díky své matce a Dorotce svého očarování zbaví. Jiříkovo vidění - 1849 Tvrdohlavá žena - 1849 Lesní panna - 1850 Historické hry: Kutnohorští havíři - 1848, divadelní hra, jejíž děj zasahuje do doby vlády Ludvíka Jagelonského. Havíři bojují proti nespravedlnosti mincovních úředníků. Jan Hus - 1848 Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové - 1849 Žižka z Trocnova - 1849 Činohry ze současného života: Tyto hry se dotýkají konfliktů v měšťanském a řemeslném rodinném prostředí a těžkého hereckého života. Paní Marjánka, matka pluku - 1845 Pražský flamendr - 1846 Paličova dcera - 1847 Bankrotář - 184 Chudý kejklíř - 1848 Samostatné místo v Tylově divadelní tvorbě má pražská lokální fraška. Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka - 1834, hra se zpěvy, k níž nápěv složil František Škroup. Jedna z písní "Kde domov můj" natolik zlidověla, že se stala českou národní hymnou.