Pavel Hejcman

Pražský rodák Pavel Hejcman se narodil 23. 3. 1927. V Praze také studoval na reálném gymnáziu v době nacistické okupace Československa. Ze studií byl vyloučen pro nepřizpůsobivost v jazyce německém, jak bylo tvrzeno vedením školy. Vyučil se s ohledem na okolnosti strojním zámečníkem v ČKD-Libeň. Jako osmnáctiletý se v květnu 1945 zúčastnil přímých bojů v Pražském povstání. Po osvobození se mu podařilo dohnat ztracený čas a byl přijat ke studiu v roce 1946 jako řádný posluchač Vysoké školy politické a sociální v Praze, obor novinářství. Pro vážné onemocnění musel studia přerušit a školu dokončil až při zaměstnání v závodu TON Bystřice pod Hostýnem, kde pracoval až do roku 1970. V letech 1970 až 1972 byl spisovatelem z povolání. Od roku 1972 se vrátil k tomu, čemu se původně vyučil a jako frézař v Lidovém kovodělném družstvu v Bystřici pod Hostýnem pracoval až do důchodového věku. Pavel Hejcman již od studentských let a zejména po roce 1945 publikoval své prozaické pokusy v novinách i časopisech - Mladá fronta, Rudé právo, Květech a později i své rozsáhlejší prózy a romány na pokračování. Napsal několik rozhlasových her. Jeho romány sloužily jako náměty k vypracování scénářů řady filmů. Knižně vydal romány - Roxelanin meč /1959/, Cesty knížecí /1960/, Nepřítel se vrací /1961/, Zanechte všech nadějí /1962/, Případ Anthrax /1963/, Zlatý solid /1964/, Anděl hraje na violu /1966/, Dům za duhovou zdí /1967/, Píseň Juditina /1969/, Hodina opožděných chodců /1969/, Moravská válka /1969/, Muka úzkosti /1970/, V těchto prchavých okamžicích /1971/, Doňa Tereza /1971/, Bariéra ticha /1975/, Muž pro Mawakao /1976/, Let osamělého ptáka /1979/, Ocelová past /1982/, Had má královskou hlavu /1987/, Královské fandango /1991/, Dražba vdov /1995/, Zlatá jáma /1999/, Operace Charón /2001/, Bambusová společnost /2002/, Nebožtíkům věnce /2004/, Stébla ve vichřici /2008/. Část své literární tvorby vydal pod pseudonymem Pavel Dejl. Podle námětu Pavla Hejcmana /román Anděl hraje na violu/ v roce 1966 natočil režisér Antonín Kachlík ve spolupráci se scénáristou Vladimírem Borem detektivní film Smrt za oponou /1966/. Pavel Hejcman je také sám tvůrcem filmového scénáře - společně s režisérem Jiřím Hanibalem pro film Dům ztracených duší /1967/, podle svého románu Dům za duhovou zdí /1967/. Pod pseudonymem Pavel Dejl napsal román Píseň Juditina /1969/ a s režisérem Jiřím Krejčíkem zpracoval svůj námět do filmového scénáře filmu Podezření /1972/. Film nebyl promítán a byl stažen z distribuce a zakázán. Film obsahoval zápletku spojenou s odhalením válečného zločince a zachycoval na pozadí tohoto příběhu i vztahy členů pražského diplomatického sboru. Podle románu Zanechte všech nadějí /1962/ režisér Jaroslav Hužera společně se scénářem Pavla Hejcmana natočil stejnojmennou televizní inscenaci, kterou v roce 1964 vysílala Česká televize. Erkul