John Gollwell

Životopis. Gollwell John. (Vl. jm. Jan Borůvka) Narozený 23.7.1893 v Praze (Rakousko-Uhersko) Zemřel v roce 1953 v Praze (Československo) Herec, hudební a filmový skladatel, klavírista, zpěvák kabaretních písní. Na počátku profesní dráhy Jana Borůvky bylo setkání kabaretního principála s klavíristou, protože, když principál v roli sólové hvězdy začne komentovat a zpívat, tak obvykle potřebuje k tomu klavírní doprovod. Tak by bylo možné pojmenovat vztah Karla Hašlera k Janovi Borůvkovi v rámci vzájemné spolupráce, jež trvala přes šestnáct let. Jan Borůvka se prosadil jako klavírista v letech 1918-1922, když vystupoval v prostředí Lucerny, ve které se Karel Hašler stal v roce 1918 ředitelem. Vznikl kabaret ,,Hašlerova Lucerna”, kde vystupovaly takové osobnosti jako Adolf Dobrovolný, Josef Lukavský, Lída Theimerová či Lydie Kaminská. Do světa filmu Jan Borůvka vstoupil v roce 1931 hudbou k reklamnímu filmu ,,Dobří pomocníci”*, který natočen pro Firmu Baťa. Šéf obuvnického koncernu Tomáš Baťa postupně si dostatečně uvědomoval význam reklamy v období hospodářské krize (pro firmu bylo v roce 1931 přes šest filmů). Jan Borůvka – či John Gollwell napsal hudbu pro dříve již zmíněný film ,,Pepina Rejholcová”, kde jeho písničky zpívali Fanda Mrázek a Slávka Doležalová, snímek režíroval Václav Bínovec. Období kabaretu v podobě hudebních kupletů a nostalgických melodií a ve hudbu k filmu zapotřebí přizpůsobit době. Do módy přišla ,,trampská operetka” a trampské soubory typu Athabaska pod vedením E.Ingriše vystupovaly na podiích pražských divadel a kabaretů. John Gollwell – resp. Jan Borůvka se také v roce 1931 stává hudebním nakladatelem, v jehož nakladatelství vyšlo v roce 1931 přes 180 písňových textů – Malé vydání, které obsahovalo text tehdy stálo 1.80 Kč a Velké (Zpěv a klavír) – 9 Kč. Jako hudební textaři se prosazovali např. Karel Melíšek, J. Novák, ale i cestovatel, spisovatel, filmový kritik a publicista J. V. Šmejkal. Na stránkách Poledního listu někteří přispěvatelé dokonce psali o vzniku ,,trampského filmu”, což v podmínkách hospodářské krize a za snahy filmových producentů točit filmy co nejefektivněji se rovnalo čirému blouznění. Rozdíl mezi kvalitními filmy a méně kvalitními zde opravdu existoval, ale netřeba si dělat iluze filmový producent Jan Reiter. V roce 1934 uvedl, že na jeden kvalitní film, je zapotřebí natočit dva normální filmy, aby se to zaplatilo. Existoval zde však podstatný rozdíl mezi tím, jak filmový režisér využíval hudební složku, aby se stala rovnocennou součástí filmového obrazu – jinak tomu bylo u Gustava Machatého a zcela jinak u Václava Bínovce či Lea Martena. V roce 1932 natočí režisér Leo Marten film ,,Růžové kombiné”, kde hudbě Johna Gollwella (Jana Borůvky) a zpěvu jeho kvarteta texty napsal filmový kritik a publicista Otta Rádl. Režisér Elmar Klos později v roce 1988 charakterizoval období z let 1931-1932 těmito slovy: ,,..Pravda, stále ještě řádily na projekčních plochách Pepiny Rejholcové, Vlála tu Růžová kombiné, odehrávaly se tu Kariéra matky Lízalky a vedle operetek typu U svatého Antoníčka a Děvčátko, neříkej ne, nyly Osady mladých snů..”** Emil Synek v recenzi na premiéru filmu ,,Premiéra Růžového kombiné” s pískotem” postihuje atmosféru, s kterou byl film přijat. A tak v roce 1933 napsal John Gollwell (Jan Borůvka) hudbu k filmu ,,Exekutor v kabaretu” na texty Karla Melíška , který má přinést komediální pohled na zákulisí divadelní a kabaretní scény. Ve stejném roce vznikla hudba k filmu ,,Z bláta do louže” režiséra Svatopluka Innemanna. Jako herec si zahrál menší roli ve filmu ,,Cech panen kutnohorských”, který v roce 1938 natočil režisér Otakar Vávra. Vedle psaní hudby pro tento lehčí ,,filmový žánr” však vznikají hudební skladby k dokumentárním filmům režiséra Ludvíka Guby, pro kterého se stal jeho dvorním skladatelem. Tyto filmy měly hlubší tématický záměr i kulturní dopad. V době první republiky plnily reklamní a propagační záměr, někdy i kulturní, když měly seznámit diváka s oblastmi, které nezná (např.: Pováží, hrady a zámky) a v období okupace připomenout kulturní dědictví českého národa (Památky rodu Rožmberků). Délka filmového dokumentu hudebnímu skladateli, aby na menší ploše mohl lépe rozvinout nápady a uplatnit své nadání. Filmografie: Hudba k dokumentárním filmům. • (Kutná Hora – 1935: režie L.Guba, kamera: Jaroslav Tuzar, Hudba: John Gollwell, Hudba: John Gollwell,• Bratislava a její okolí – 1936: režie L.Guba, kamera: Jaroslav Tuzar, Hudba: John Gollwell, •Jeseníky -1936: režie L.Guba, kamera: Josef Střecha, Hudba: John Gollwell,• Pováží, hrady a zámky -1936: režie L.Guba, kamera: Jaroslav Tuzar, Hudba: John Gollwell, •Srdce Hané – 1937: režie L.Guba, kamera: Josef Bulánek, Hudba: John Gollwell, • Film o státním rybníkářství I-III – 1938: režie: L.Guba. kamera: Josef Střecha, Jaroslav Tuzar, Josef Bulánek, Hudba: John Gollwell, • Památky rodu Rožmberků -1939: režie L.Guba, kamera: Václav Hanuš, Hudba: John Gollwell,• Skleněný chléb – 1939 : režie a scénář: L.Guba , Námět: Eduard Šimáček, kamera: Jaroslav Tuzar, Hudba: John Golwell.• Tajemné záření -1944, Režie: Jaroslav K. Žocha, Námět a scénář: Otakar Brachtl, Text: Miloslav Disman, Kamera: Josef Bulánek, Hudba: John Gollwell. Herecké role. • Odplata (1920) Režie: Paul. L.Winter. Herec: John Gollwell – malíř Raymond Ravin • Plameny života (1920) – resp. (Ráj a peklo bohémy) Režie: Václav Bínovec. Herec: John Gollwell. • Cech panen kutnohorských (1938) Režie: Otakar Vávra. Filmografie: Hudba k českým hraným filmům. • Dobří pomocníci (1931) Hu: John Golwell. He: Milka Balek-Brodská • Růžové kombiné. (1932) Režie: Leo Marten Hu:John Golwell. Zpěv: F. Mrázek a Gollwello kvarteto Texty: Ota Rádl. • Pepina Rejholcová (1932) Režie: Václav Bínovec. Hu: John Gollwell. Zpěv: Fanda Mrázek, Slávka Doležalová. • Z bláta do louže. Režie: Svatopluk Inemann. Hu: John Golwell. • Exekutor v kabaretu (1933) Režie: Robert Zdráhal. Hu: John GolIwell. Zpěv: Míla Svoboda. Marie Grossová, Anita Beránková. Texty: Karel Melíšek. • Chlapci v modrém (1944): Režie Walter Sent. Hu: John Gollwell. V: Ludvík Guba. D: Kosmos • Tři sestry. (1944) Režie Walter Sent. Hu: John Gollwell. V: Ludvík Guba. D: Ludvík Guba. Poznámky: *Elmar Klos. Dramaturgie je když..(Filmový průvodce Pro začátečníky i pokročilé). Československý filmový ústav. Praha: 1988, s. 30. ** -es-[Emil Synek] ,,Premiéra Růžového kombiné s pískotem” Večerní české slovo 14, 27.8.1932, č, 195, s. 4. [rec.]. Periodika: České slovo – 1932. Večerní české slovo - 1932 Polední list 1932-1934. Haló noviny – 1934. Literatura: Bartošek, L.: Náš film. (Kapitoly z dějin 1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985. Český hraný film I -1896-1930. NFA, Praha: 1995 Český hraný film II- 1930-1945. NFA, Praha: 1998 Deyl, Rudolf.Písničkář Karel Hašler. Panton, Praha: 1968. Havelka, J.: Československé filmové hospodářství. VI, SPN, Praha: 1962. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících Kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil PhDr.Antonín Dolenský, I. roč., Praha 1934. Nakladatelství John Gollwell-Praha 11 palác Lucerna.: Děvčátka z Pampou. Slova J.V.Šmejkal. Hudba:Zdenko Bayer (Soukromý archív pisatele Biografie). Nakladatelství John Gollwell-Praha 11 palác Lucerna.: Dívka Z prérie. Slova i hudba: Jarda Novák (Soukromý archív pisatele Biografie). Zpracoval: POlYEKRAN