Jiří Konečný

Zlínského rodáka, Jiřího Konečného, nelze přehlédnout. Trochu hemingwayovský typ se nejprve po základní škole vzdělával na Odborném učilišti železničním ve Valticích v oboru mechanik motorových vozů a lokomotiv. Po absolvování učiliště v roce 1968 se nezabýval motorovými železničními vozy a lokomotivami rovněž, když si řekl o práci v Městském divadle ve Zlíně a byl přijat jako technik a osvětlovač. Na divadle se zabydlel dokonale a postupně se z technika vyklubal herec. Od roku 1974 již jako herec získal angažmá u Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Přes divadlo v Českém Těšíně v roce 1976 se přesunul zpět do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, aby od roku 1981 jen do roku 1982 došlo k rozhodnutí, že se ukáže v Horáckém divadle v Jihlavě. Cyklus je uzavřen posledním přesunem do Divadla Šumperk počínaje divadelní sezónou 1987/1988. Od té doby pověsil toulavé boty pěkně na hřebík a v tomhle divadle pracuje jako herec více jak dvacet divadelních sezón. Za tu dobu prokázal své herecké schopnosti v nejrůznějších rolích - za mnohé: mouřenín benátský v Othellovi /1999/, velké tajemné chlupaté něco v Krásce a zvíře /2003/, Radovít v Radúzi a Mahuleně /2004/, objevil se také jako Bonifác Strumm v Krysaři /2006/, přednosta v Ostře sledovaných vlacích /2008/, Gonzalo v Bouři /2010/. Mimo svou hereckou činnost se jako autor spolupodílel na dvou pohádkách -Tři vlasy děda Vševěda a Čertův švagr. Za svého hereckého působení ve Zlíně byl jedním ze spoluzakladatelů zlínské Malé scény. Mimo divadlo se před léty objevil ve filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne /1983 - rež. Věra Chytilová/, či v televizní inscenaci Několik životů /1985, rež. Otakar Kosek/ a v krátkém filmovém dokumentu české exilové režisérky Jany Bokové Bye Bye Shanghai /2008/, ve kterém hrál sám sebe. Erkul