Eliška Nejedlá

Narodila se 10. října 1920. V 50. letech byla významnou českou sportovkyní - veslování. Vystudovala ekonomii a začala pracovat ve Státním filmu, Filmové studio Barrandov. Díky své celoživotní politické angažovanosti v KSČ již po čtyřech letech začala pracovat jako samostatná vedoucí výroby, jak se tehdy říkalo - tj. jako vedoucí produkce. Svůj politický vliv však spíše využívala ku prospěchu věci, než jako mocenský nástroj. Od roku 1961 až do skončení Státního filmu byla vedoucí výroby na desítkách filmů, buď angažovaného nebo spíše průměrného typu. Z celé řady vynikají nějakým způsobem pouze tituly Já spravedlnost, Mladý muž a bílá velryba nebo Jak svět přichází o básníky. V několika málo filmech si zahrála epizodní, spíše komparsní role. Vdala se za architekta ing. Milana Nejedlého, po kterém převzala současné příjmení. Brzy se ovšem rozvedli. V r. 1992 jako OSVČ začala pracovat na různých příležitostných filmových a jiných projektech, zejména produkce dabingů (Inspektor Popleta, Vykoupení z věznice Shawshank, Na západní frontě klid, Pýcha a předsudek). Zemřela 17. července 2007.