Dina Romano

Italská herečka Dina Romano pocházela z umělecké rodiny a po bohatých zkušenostech u divadla se až ve zralém věku dostala k filmu, kde pak odehrála přes padesát vedlejších rolí. Pocházela ze starobylého města Pistoa v Toskánsku (dnes součást Florencie), její vlastní jméno bylo Geltrude Ricci. Od mládí se pohybovala u divadla, začínala právě v severní Itálii, tady také až po příchodu zvukového filmu získala první zkušenosti s hraním před kamerou. Kromě divadla a filmu nacházela bohaté uplatnění také v rozhlase, právě film jí ale nakonec během 30. a 40. let přinesl značnou popularitu, i když hrála jen vedlejší role matek a žen z lidu. Častěji spolupracovala například s osvědčeným tvůrcem profašistických agitek Alessandrem Blasettim (ALDEBARAN, 1935), do úloh maminek, řádových sester i sousedek ji angažovali i další významní režiséři té doby (Carmine Gallone, Mario Camerini, C. L. Bragaglia). Nejvíce vytíženou filmovou herečkou se stala v době druhé světové války, kdy točila několikrát ročně, připomeňme například dvojí spolupráci se začínajícím Vittoriem de Sicou, v jehož filmech hrála bytnou (ZAMILOVANÁ NEVINNOST – Teresa Venerdi, 1941) nebo jeptišku ( MALÝ GARIBALDOVEC V KLÁŠTEŘE – Un Garibaldino al convento, 1942). Díky své bohaté praxi v rozhlase se Dina Romano stala i vyhledávanou dabérkou a proslula například hlasem čarodějnice v italsky mluvené verzi americké animované pohádky SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ (Snow White and the Seven Dwarfs, 1937). Již za války získala zkušenosti také spoluprací s francouzskými filmaři (KOMEDIE ŠTĚSTÍ – La comédie du bonheur, 1940), i později pak byla přizvána před kameru ve francouzsko-italských koprodukcích, mihla se například v přepisu Stendhalova románu VĚZNICE PARMSKÁ (La chartreuse de Parme, 1948), poté se objevila jako květinářka v psychologickém dramatu ZA MŘÍŽEMI (Au-dela des grilles, 1948) v hlavní roli s Jeanem Gabinem. Na místě je také připomenout, že Dina Romano měla dva syny a oba se taktéž vydali na hereckou dráhou. Zvláště starší z nich, Carlo Romano (1908-1975), se výrazně prosadil ve filmu, divadle i dabingu. Se synem se Dina Romano setkala v několika filmech 30. a 40. let (SEDLÁK KAVALÍR – Cavalleria rusticana, 1939; VLAK ČERVENÉHO KŘÍŽE – Il treno crociato, 1943). Ještě několik let po válce dostávala Dina Romano menší příležitosti ve filmech různých žánrů, svou dráhu před kamerou završila opět rolí jeptišky v dobově mimořádně úspěšném dramatu ANNA (1951). Dina Romano zemřela v Římě 7. listopadu 1957 ve věku 69 let.