Henri Diamant-Berger

Režisér, scénárista a producent Henri Diamant-Berger je řazen mezi významné tvůrce francouzské kinematografie němé i zvukové éry, za kamerou byl aktivní přes půl století. Pocházel z židovské rodiny, jeho otcem byl významný lékař Mayer Saul Diamant-Berger (1864-1944). Henri měl čtyři bratry, z nichž Maurice (1902-2005) se později taktéž prosadil u filmu (pod pseudonymem André Gillois). Henri začal studovat práva, za první světové války byl ale povolán do armády, již v roce 1915 byl ale se zraněním a udělením Válečného kříže odeslán do výslužby. Svůj zájem o film dal najevo tím, že stál u zrodu ilustrovaného týdeníku Le Film, který vycházel v letech 1916-1919. Díky tomu se začal stýkat s již proslulými filmovými tvůrci. Mezitím sám začal psát filmové scénáře a jeho režijní prvotinou byl snímek LORD OUVRIER (1915). Pak realizoval několik krátkých filmů, do historie světové kinematografie vstoupil svým velkoryse koncipovaným přepisem Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1921), který byl realizován ve dvanácti půlhodinových epizodách. Diamant-Berger měl tehdy již pověst progresívního režiséra, a když se ujal zfilmování oblíbené předlohy, dostal k dispozici na svou dobu obrovské finanční prostředky (tři milióny franků). TŘI MUŠKETÝŘI se stali jedním z největších triumfů francouzské němé éry. Když se pak výjimečně pustil do komediálního žánru (ŠPATNÝ HOCH - Mauvais garçon, 1922; s Maurice Chevalierem v hlavní roli) narazil na odpor kritiky. Adaptací literárních předloh se Diamant-Berger držel i v následujících letech, získaný věhlas v zahraničí mu přinesl nabídku natočit i tři filmy ve Spojených státech, kde pracoval v letech 1925-1926. Po návratu do Francie natočil další úspěšné filmy jako VÝCHOVA PRINCE (Éducation de prince, 1927) nebo PAŘÍŽSKÁ NOC (Paris la nuit, 1929). Po ozvučení filmu se s úspěchem vrátil ke TŘEM MUŠKETÝRŮM (Les trois mousquetaires, 1932); do této verze angažoval z velké části stejné herecké obsazení jako v roce 1921. Po několika krátkých filmech obrátil pozornost k další oblíbené literární postavě Arsene Lupina (DETEKTIV ARSENE LUPIN - Arsene Lupin, détective, 1937). Židovský původ donutil Henriho Diamant-Bergera na počátku druhé světové války opustit Francii; zamířil do Spojených států, kde organizoval francouzské rozhlasové vysílání, později se podobným aktivitám věnoval v Alžírsku. Do Francie se vrátil sice hned v roce 1945, ale jako režisér se znovu uvedl až o čtyři roky později s komedií ŠKOLKA (La maternelle, 1949). Z jeho další filmografie připomeňme životopisný příběh významného francouzského entomologa Henriho Fabre (1823-1915); film PAN FABRE (Monsieur Fabre, 1951) představil Diamant-Berger osobně na 7. ročníku festivalu v Karlových Varech. Diamant-Bergerovu režijní filmografii uzavírá několik průměrných komedií, například dva na sebe navazující filmy FARÁŘ PRO BOHATÉ (Mon curé chez les riches, 1952) a FARÁŘ PRO CHUDÉ (Mon curé chez les pauvres, 1956), jeho posledním filmem byl opět veseloherní titul BYROKRATI (Messieurs les ronds de cuir, 1958). I když již opustil režii, věnoval se Diamant-Berger nadále produkci a pod jeho vedením vznikly například filmy jako VÝHODNÁ KOUPĚ (La belle Américaine, 1961) nebo DO TOHO, DO TOHO! (Allez France!, 1964). Kromě toho napsal také tři knihy o filmu. Henri Diamant-Berger zemřel v Paříži 7. května 1972 ve věku 76 let.