Svatava Sophová

Narodila jsem se 11. listopadu 1926 ve Skalsku. /Letos tam byla zřízena střední filmová škola./ Jsem prostřední ze tří dětí veterinárního lékaře, který provozoval praxi v rozkošném kraji mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem. Dětství v zabezpečené rodině, vedené přísnými pracovitými rodiči s kulturními ambicemi a morálními zásadami, nám dětem dalo základ do života. Působila na nás i literatura pečlivě rodiči vybíraná. Od mala jsem věděla, že na venkově zůstat nechci. Táhlo mě to ke kultuře. Po středoškolských studiích jsem byla přijata na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze na obor krajka prof. E. P a l i č k o v é. Řešení plochy jsem opustila přestupem do ateliéru prof. H. V l k o v é, kde jsem studovala oděv. Šít jsem se naučila v dětství přes zákaz rodičů u vyučeného krejčího, který pracoval u dědečka na statku jako podruh. Za války, kdy nacisti zavřeli školy, jsem byla totálně nasazená v krejčovském salónu a poznala tak řemeslo v praxi. Po ukončení vysoké školy jsem se živila šitím a přiležitostným poradenstvím na doporučení Svazu výtvarníků. Řízením osudu jsem se seznámila s paní Janou B r e j c h o v o u, která mě doporučila režizérovi I. N o v á k o v i. Tak se stalo, že jsem v roce 1960 byla přizvána ke spolupráci na svém prvním filmu Zelené obzory na Barrandově. Poznala jsem okamžitě, že tento druh tvorby, kde mohu zhodnotit své znalosti oboru samého v součinnosti s literaturou, fantazií, hospodárností a v neposlední řadě i s diplomacií, je to, k čemu jsem směřovala. Podle výsledků se dá soudit, že to poznali i ti, kteří mě zvali ke spolupráci. 19/10/2007 Sophová