Jadwiga Barańska

Vynikající polská herečka Jadwiga Barańska se narodila 21.října 1935 v Lodži, kde také roku 1958 ukončila studium herectví na PWST. Své první profesionální kroky na divadelním jevišti prožila ale ve Varšavě - v letech 1959-1966 byla členkou souboru tamního Teatru Klasycznego, kde si zahrála několik klíčových rolí (Heša v "Morálce paní Dulské", Natálie ve "Vasse Železnové", Laura v "Klobouku plném deště" a další) a později přešla do Polského Divadla. Ve filmu debutovala už jako studentka rolí zpěvačky Ireny ve snímku "Wraki" (1956). Více než 30 rolí ztvárnila během televizních přenosů divadelních her v tzv. "Teatrze Telewizji" oblíbeném cyklu polské televize. Největší popularitu jí ale přineslo účinkování v filmech jejího manžela, režiséra a scénáristy Jerzyho Antczaka. Jako první to byla titulní role v historickém seriálu "Hrabina Cosel"(1968), který pod názvem "Hraběnka Coselová" vysílala svého času i tehdejší ČST. Dalším rozsáhlým počinem pak byla její postava Barbary Niechcic z polskou Státní cenou vyznamenaného a později na Oscara za nejlepší cizojazyčný film nominovaného seriálu "Noce i dnie" (Noci a dny - 1975). Za tuto roli získala J. Baranska hlavní cenu na filmové přehlídce v Gdaňsku a také Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně (1976). Z dalších rolí pak můžeme vzpomenout ještě např. na bývalou vězeňkyni osvětimského koncentračního tábora, či vznešenou komtesu v historickém melodramatu "Trędowata" (Malomocná - 1976). Dá se říct, že doménou Jadwigy Baranské byly především kostýmní a historické role vznešených dam, které také ladily s jejím aristokratickým zjevem i chováním, na němž si odjakživa zakládala i v civilním životě. Už roku roku 1974 zvítězila tako oblíbená umělkyně v divácké anketě o Zlatý hřeb a 1975 obdržela vysoké státní vyznamenání - Złoty Krzyż Zasługi, udělovaný za zvlášť významné zásluhy v oblasti vědy a kultury. Přesto se všechno se o tři roky později, roku 1978, Jadwiga i její muž Jerzy a syn Mikolaj (1964), rozhodli k údivu a velké lítosti polských diváků opustit vlast a emigrovat do USA. Jerzy Antczak tu získal profesorské místo na filmové katedře prestižní americké univerzity UCLA - University of California v Los Angeles. Od poloviny 90. let se oba manželé příležitostně vracejí zpátky do Polska, výsledkem čehož je několik zde nově natočených filmů. Zatím posledním jejich společným dílem je životopisný snímek "Chopin. Pragnienie miłości" (Chopin. Touha po lásce - 2002). J. Baranska zde ztvárnila postavu Chopinovy matky a mimo to se rovněž podílela i na scénáři. O stálé oblibě této vynikající umělkyně mezi polskými diváky svědčí i otisk její ruky, který od roku 1999 zdobí slavnou promenádu městečka Międzyzdroje a hlavně pak Zlatá medaile "Zasłużony Kulturze Gloria Artis", udělená jí roku 2008.