Marta Abba

Umělecký odkaz slavného italského dramatika Luigi Pirandella (1867-1936) je stále živý a jeho hry se pravidelně objevují na repertoáru divadel po celém světě. Závěrečnou fázi Pirandellova života i tvorby ovlivnila výrazným způsobem herečka Marta Abba, která byla jeho múzou, inspirací a snad i životní partnerkou. Marta Abba se narodila v Miláně a pocházela z obchodnické rodiny, jejím otcem byl Pompeo Abba. Od mládí hrála divadlo, herectví také studovala, širší veřejnost i odborníky zaujala v roce 1924 svým výkonem v Čechovově hře Racek, vzápětí zazářila v Pirandellově hře Šest postav hledá autora a povšiml si jí sám autor. Vztah Marty Abby a Luigi Pirandella se datuje zhruba od roku 1925, tehdy se ale o něm příliš nemluvilo. Nevadil by ani tak značný věkový rozdíl (Pirandello byl o více než třicet let starší), jako spíše fakt Pirandellova manželství, byť jeho žena byla dlouhodobě hospitalizována v psychiatrické léčebně. Skutečnou povahu jejich vztahu ale prozradila později vydaná korespondence. Marta Abba byla inspirací a múzou posledních Pirandellových děl, on o ní a pro ni psal divadelní hry, v nichž pak herečka hrála hlavní role. Spolu pořádali divadelní turné po Itálii i v zahraničí, Marta Abba byla univerzální herečkou mimo jiné díky ovládání angličtiny. V roce 1930 založila Marta Abba vlastní divadelní společnost a tehdy se začala věnovat i tvorbě jiných autorů (Shaw, Goldoni atd.), do první poloviny třicátých let spadají také její jediné dva filmy, v obou pochopitelně hrála hlavní roli. První byl PŘÍPAD HALLER (Il caso Haller, 1933), Blasettiho remake staršího německého filmu. Titulní roli pak Marta Abba hrála v historickém dramatu TERESA CONFALONIERI (1934), které bylo na festivalu v Benátkách oceněno hlavní trofejí, Mussoliniho pohárem. Jinak se Marta Abba filmování vyhýbala, jak ostatně vysvítá z jejích dopisů Pirandellovi, žila jenom pro divadlo a nic jiného ji nezajímalo. Luigi Pirandello, mezitím vyznamenaný Nobelovou cenou za literaturu, zemřel v roce 1936. Marta Abba pak odcestovala do Spojených států a s úspěchem vystoupila na Broadwayi. V roce 1938 se v Americe provdala, jejím manželem se stal Severance Allen Millikin (1895-1989), člen velmi bohaté rodiny z Ohia. Tady se Marta Abba usadila a následující léta strávila v soukromí v Clevelandu. S Millikinem se rozvedla v roce 1952 a vrátila se do Evropy, krátce nato opět vstoupila na divadelní jeviště a opět hrála v Pirandellových hrách. Krátce nato se ale stáhla do soukromí a až později se připomněla autobiografickou knihou Můj život herečky (La mia vita attrice). Poslední léta života trpěla Marta Abba četnými zdravotními problémy, byla upoutána na invalidní vozík a vystřídala postupně několik léčebných zařízení. Zemřela v rodném Miláně 24. června 1988 jeden den před svými 88. narozeninami. Její mladší sestra Celestine Abba (1906-1992) byla též významnou divadelní herečkou a stejně jako Marta se vyhýbala filmu, setkaly se spolu ale v již zmíněném titulu PŘÍPAD HALLER (Il caso Haller, 1933).