Zet Molas

Režisérka Zet Molas, vl. jménem Zdena Smolová, se narodila 18. března roku 1896 v Hradci Králové. Studovala v Praze na Umprum a po první světové válce odjela do Paříže. Zde navštěvovala „Ecole des Beaux Arts“ a studovala malířství. Kromě toho se také věnovala psaní básní. Jejím velkým snem bylo hrát divadlo. Po sňatku s majitelem velkoobchodu s dřívím, Bohumilem Smolou, začala díky jeho finančním příjmům pronikat i do filmového světa. Ačkoliv ve filmovém světě neprošla téměř žádnou průpravou, již v roce 1923 se odvážně pustila do natáčení filmu podle vlastního námětu a scénáře s názvem ZÁVĚŤ PODIVÍNOVA. Jednalo se o jednoduchý milostný příběh odehrávající se na starém zámku. Jak název napovídá, hlavní téma se točilo kolem poslední vůle, nechyběly milostné intriky a nakonec šťastné rozuzlení. Do tohoto filmu obsadila Zdena Smolová, nyní již pod pseudonymem Zet Molas, mladou debutující herečku Marii Černou, jejíž jméno se v němém filmu pouze mihlo a bližší osudy zůstávají zahaleny tajemstvím. Dochovala se však informace o soudním sporu mladičké herečky a její režisérky. Marii Černé mělo být teprve osmnáct let. Začínající režisérce se přihlásila na inzerát. Za svou roli měla obdržet honorář ve výši 7.000 Kč. Nedošlo však k jeho vyplacení. Nutno dodat, že po dobu natáčení bydlela Marie Černá u Zet Molas v její domácnosti. Režisérka se u soudu hájila tím, že s mladou herečkou měla po dobu jejího pobytu velké výdaje, nedodržovala podmínky smlouvy, odváděla nekvalitní pracovní výkon. U soudu bylo vzájemně propíráno mnoho nepříjemných věcí, nakonec však skončil smírem pro obě strany. Méně dobře to dopadlo v případě úspěchu celého filmu. Kritika Závěť podivínovu nepřijala. Zet Molas poté odjela opět do Paříže. Zde měla údajně připravovat film MADEMOISELLE DE MAUPIN podle díla francouzského dramatika Théophila Gautiera (1811 – 1872). Zet Molas měla v tomto snímku ztvárnit dokonce titulní roli, avšak natáčení se neuskutečnilo. Zklamání bylo veliké. Zet Molas se opět vrátila do Prahy a začala pracovat jako redaktorka časopisu Český filmový svět. Měla snahu proniknout mezi české moderní básníky a spisovatele. V roce 1925 došlo k seznámení Zet Molas s básníkem Vítězslavem Nezvalem. Z jeho strany došlo k velkému milostnému vzplanutí ke vdané ženě. Začal psát básně a eseje oslavující jméno Zet Molas. Spojovala je vzájemná touha realizovat film Mademoiselle de Maupin, avšak natáčení se neuskutečnilo ani na druhý pokus. Láska mezi oběma bohémskými umělci také neměla dlouhého trvání, v lednu roku 1926 se rozešli. V roce 1928 se Zet Molas vrací ke své filmové profesi. Ve vlastní produkci natáčí film s názvem MLYNÁŘ A JEHO DÍTĚ podle divadelní hry Ernsta Raupacha, což byl německy píšící moravský dramatik. Hlavním námětem je téma nešťastné lásky Marie, dcery mlynáře Rychnovského, k mládkovi Konrádovi. Nechybí téma majetku, touhy po mamonu, motiv smrti, nenaplněné lásky. Je obrazem života na venkově, ukázkou toho, jaké hodnoty u vesnického lidu byly považovány za prioritní, pojetí je velmi realistické, místy s nádechem k satiře. Premiéra filmu se konala 1. listopadu roku 1929. Ohlas kritiky byl tentokrát příznivý, Zet Molas byla oceněna zejména za volbu tématu, který se ve své době vymykal typické komerční produkci. Rok 1929 je ve znamení natáčení filmu PANCÉŘOVÉ AUTO, jehož námět a scénář opět napsala sama Zet Molas. Příběh automobilového závodníka Allana byl napsán přímo na tělo akrobatovi Carlu Aldinimu, jemuž sekundovala Zet Molas ve své druhé a bohužel poslední filmové roli. Režisérem filmu byl Rakušan Rolf Randolf (1878 – 1941). Poté je její stopa v českém filmu již velmi málo znatelná. S nástupem zvukového filmu odjíždí do zahraničí. Údajně měla studovat v Německu, Francii a Itálii. Do své vlasti se vrací roku 1937 a natáčí životopisný snímek KAREL HYNEK MÁCHA podle vlastního scénáře. Předlohou filmu byla divadelní hra Emila Synka MIMO PROUD. Titulní roli ztvárnil Ladislav Boháč a v obraze kritiky dopadl Karel Hynek Mácha velmi dobře. Film byl označen za dosti dobrý pokus o biografický žánr. Tímto projektem působení Zet Molas v českém filmu končí. Její další osudy jsou zahaleny rouškou tajemství. Za války se údajně měli se svým manželem Bohumilem Smolou přihlásit k Němcům. B. Smola byl v té době prý jednatelem ČMFÚ. Po válce byli manželé Smolovi nuceni svou vlast opustit. Zdena Smolová alias Zet Molas podle některých pramenů zemřela v roce 1956 v Německu. Bližší fakta o poslední etapě jejího života nejsou známá. Zdroj: BARTOŠEK, L.: Náš film, Mladá fronta, Praha, 1985