Sofoklés

Řecký dramatik, básník, státní, generál a konečně i kněz Sofoklés se narodil do rodiny bohatého výrobce zbraní asi v roce 496 př. n.l. v obci Kolónos Hippios u Athén. Zámožný otec se postaral o jeho důkladné vzdělání v múzickém a gymnastickém vychování . Sofoklés již jako šestnáctiletý vedl soubor mladých chlapců , který přednášel paian na oslavu řeckého vítězství nad Peršany v bitvě u u Salaminy /480 př.n.l./. Zpočátku byl hercem a od roku 468 př. n.l. se proslavil jako dramatický autor, když porazil staršího a mnohem známějšího Aischyla . Od té doby dosáhl obdobného úspěchu vícekrát. Je považován za nejslavnějšího dramatika a představitele řecké klasické tragédie. Z lásky k Athénám odmítl řadu nabídek z jiných významných měst Řecka Ve službě athénskému státu zastával několik významných úřadů, které mu byly svěřovány z úcty k jeho osobnosti. V letech 443 až 442 př.n.l. měl významnou funkci ve sboru helénotamiu /pokladníku athénského státu/ a od roku 441 do roku 440 př.n.l. byl jedním z deseti stratégů /nejvyšších vojenských úředníků/. Po Perikleově boku se zúčastnil války proti Samu. Již ve vysokém věku v roce 413 př.n.l. byl zvolen do kolegia tzv. probúlú jímž byla svěřena po porážce athénských vojsk na Sicílii mimořádná moc a v roe 411 př.n.l. osudné rozhodnutí o předání moci do rukou oligarchie. Byl také v Athénách knězem Asklepiova kultu. Za své zásluhy o tento kult byl po své smrti uctíván jako hérós Dexión. Sofoklés byl velmi oblíbeným autorem athénského obecenstva a byl neuvěřitelně tvořivým typem autora, když napsal 123 divadelních her. Z tohoto množství se dochovalo pouze 7 her. Dodnes se na programech mnohých divadelních scén objevuje zejména hra Oidipús tyrannos /před 425 př.n.l., Král Oidipus/ a Antigoné /asi 442 př. n.l., Antigóna/. Námětem Sofoklových prvních her byly příběhy o lásce, čerpající z trójských bájí a pověstí. Další divadelní hry se dotýkaly pověstí o thébském královském rodě. Antickému obecenstvu se velmi zamlouvaly hry, ve kterých stíhal trest ty, kdož se provinili proti zákonům vlasti, rodiny a bohů. Do té doby známou podobu tragédie změnil tím, že uvedl do hry třetího herce a omezil úlohu sboru. Sofoklovo dílo mělo mimořádný vliv na vývoj evropské dramatické tvorbu. Podle Aristotelová tvrzení měl také jako první prosazovat malované divadelní kulisy. Ze zachovaných her, mimo již vyjmenované, byly sporadicky publikovány i hrány: Ichneutai /Slídiči/;- Aias; Trachiniai /Trachiňanky/; Élektra /418 př.n.l./; Filoktétés /409 př. n.l., Král/ a po básníkově smrti byla uvedena hra o posledním dni Oidipiova života Oidipús ho epi Kolónó /401 př.n.l., Oidipús na Kolóně/. Sofoklés zemřel v roce 406 př. n.l. v Athénách ve věku kolem 90 let.. Erkul