Karin Petersen

Blondýna s velkýma očima, francouzská herečka Karin Petersen se narodila před koncem druhé světové války v Paříži, dne 27. března 1945. Poprvé se objevila ve vedlejší roli televizního seriálu La Prunelle (1967), o rok později ve snímku Delphine (režie Eric Le Hung). Dostávala role také v divadle, např. v roce 1968 hrála v La Moitié du plaisir, režíroval ji Robert “Peyrac“ Hossein. Ve stejném roce hrála ještě v L'Alouette a rok předtím ve hře Pauvre Bitos ou le Dîner de tetes. V roce 1970 se objevila jedné epizodě v roli Kitty v dlouholetém francouzském detektivním seriálu Les cinq derniéres minutes. Poté už přišla její role nejslavnější, v sedmidílné historické minisérii Paní z Monsoreau (režie Yannick Andréi, 1971), kde svou krásou připraví o srdce šlechtice krále Jindřicha III., statečného hraběte de Bussy (Nicolas Silberg). Do podobných rolí byla Karin obsazována ve své kratičké kariéře stále, jednak v tehdejší francouzské kinematografii převládala historická témata, jednak k tomu měla fyzické předpoklady. Proto hrála roli Edmée v historickém televizním filmu Mauprat (režie Jacques Trébouta, 1972), role v mafiánském dramatu Lucky Luciano (režie Francesco Rosi, 1973) byla výjimkou. Francouzi v sedmdesátých letech zkoušeli oživit svojí legendu, lupiče Arséne Lupina a v letech 1971 – 74 vytvořili minisérii, kde Karin v jedné epizodě v roce 1974 hostovala. Ve stejném období se objevila v u nás známé parodii skupiny Les Charlots Čtyři sluhové a čtyři mušketýři v roli Milady a pokračovala v tom i v navazujícím, podstatně slabším snímku Čtyři sluhové a kardinál (oba režie André Hunebelle, 1974). Ve stejném složení tří hlavních herců, jako v případě Paní z Monsoreau, se ocitla při filmování televizního snímku Frankenstein: Une histoire d'amour (režie Bob Thénault, 1974), kdy hlavní roli Frankesteina hrál Gérard Berner (v Monsoreau vévoda z Anjou), druhou hlavní roli Merchiora hrál Nicolas Silberg (v Monsoreau hrabě de Bussy) a ona ve Frankesteinovi hrála hlavní roli a to Elizabeth, stejně jako v Monsoreua hlavní roli Diany de Monsoreau. Poté už Karin neměla tolik příležitostí, dostala větší roli v televizním snímku Les personnages (režie Maurice Cazeneuve, 1976), ve stejném roce opět v televizním titulu Le siécle des lumiéres (režie Claude Brulé), dokonce se objevila i v erotickém sci-fi Spermula (režie Charles Matton, 1976), ve vedlejší roli v televizní minisérii Le coeur au ventre (režie Robert Mazoyer, 1976) a poslední menší roli získala v opět televizním snímku C'est arrivé á Paris (režie François Villiers, 1977). Kariéra dále nepokračovala a bůhví co se Karin honilo hlavou, když 1. dubna 1982 spáchala ve 37 letech sebevraždu.