Ota Šafránek

Ota Šafránek, vlastním jménem Otto Passer, se narodil 18. února roku 1911 v Praze a jeho otec byl obchodníkem s konfekcí. V roce 1930 po maturitě na pražském reálném gymnáziu v Praze nemohl Šafránek dále studovat a po krátké epizodě, kdy se věnoval obchodu, pracoval jako berní úředník v Brandýse nad Labem a v Jablonci nad Nisou. Po osvobození v roce 1945 pracoval jako člen kulturní komise Ústřední rady odborů a redigoval časopis Vpřed v letech 1946 až 1947 a do poloviny roku 1949 pracoval jako redaktor v nakladatelství Orbis. V divadelní sezóně 1949/1950 byl dramaturgem v Divadle Na Fidlovačce a v dalších sezónách jako dramaturg působil v letech 1950/1951 v pražském Varieté a 1951/1952 v Divadle Čs. státního filmu. Od roku 1953 nejprve redigoval časopis Divadlo, aby stal jeho šéfredaktorem v letech 1954 až 1955. Od roku 1955 do roku 1957 byl dramatik ve svobodném povolání. V roce 1957 přijal místo šéfredaktora humoristického týdeníku Dikobraz, který řídil až do roku 1961. Po roce 1961 byl spisovatelem z povolání. Ještě před 2. sv. válkou publikoval své články, fejetony a povídky v mnoha časopisech a denících, např. Hej-rup; Knihkupecký časopis; Zvon; Lidové noviny aj. Po roce 1945 se jeho povídky a kritické glosy objevovaly v Literárních novinách; Tvorbě, Divadlo /1956, zde byla otištěna hra Pohádka z Kampy/; Ochotnickém divadle /1961 zde byla jako příloha otištěna hra Doba hvězdoplavců/, Plameni aj. Již v roce 1947 podle Šafránkovy povídka Než vypluje loď napsal Jan Peka stejnojmennou divadelní hru pro mládež. Podle Šafránkova námětu byl natočen loutkový film Noc v obrazárně /1948, rež. Arnošt Továrek/. V roce 1956 režisér Vladimír Borský natočil podle Šafránkovy hry Kudy kam…? stejnojmenný hraný film, pro který vypracoval scénář Oldřich Kautský. Pro rozhlas napsal´rozhlasovou hru Mistr Kodet doma/1966/. Poměrně často spolupracoval s ČST. V roce 1962 byla vysílána jeho televizní hra Slitování, Světlano! /1962, rež. Jaroslav Novotný/, inscenace Rohová hospoda /1965, podle tit. povídky z knihy Dcera v Londýně, rež. Jaroslav Dudek/. Podle vlastních próz napsal inscenaci Silvestr v šesti /1967, rež. Jaroslav Dudek/. V knihovně Divadelního ústavu jsou stále uloženy texty Šafránkových her, které se nedočkaly ve své době veřejné premiéry: Pásla panenka páva; Podúředník Pršala a Osmina důstojníka. Knižně debutoval v roce 1940 prózou Svatební dar a v roce 1942 napsal a vydal svůj první román Pohodlný Klaudián. V obou těchto prózách přinesl psychologickou charakteristiku hlavních postav s osobitým smyslem pro ironii a tragikomiku životních situací. Jako dramatik debutoval dramatem o osudech Mistra Jana Husa - Červencová noc /1948, prem. 1947, hráno také s titulem Ohnivý dělník/. Po krátkém odmlčení napsal protiimperialistickou hru - Čest poručíka Bakera /1951, prem. 1950, hráno také s titulkem Ráno startují letadla/. Jako autor divadelních her pro mládež napsal podle námětu B. Němcové hru - Růžové poupě /1952, i prem./ aj. V posledních autorských divadelních hrách: Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy /1974, podle V. K. Klicpery/ a Střelba na reklamního textaře /1978, i prem./. Ota Šafránek naznačil, že se k dramatickému útvaru rád vrací. Prozaik, dramaturg, dramatik Ota Šafránek zemřel 18.10.1980 v Praze ve věku 69 let. Erkul