Štefan Babjak

Herec, pěvec a tanečník Štefan Babjak, st. se vyučil zubním laborantem a pracoval na košické poliklinice, ale lákal ho zpěv a divadlo. Babjak se také pěvcem stal a proslul jako dlouholetý sólista a zakladatel Státní opery Banská Bystrica. Babjak se již za života stal velmi výraznou osobností slovenské opery a položil také základy silného uměleckého rodu. Čtyři z pěti dětí Štefana Babjaka jsou dnes operními pěvci a nejznámější z nich, Martin, je v současnosti členem opery Slovenského národního divadla. Štefan Babjak zemřel náhle a potichu; navždy usnul v křesle ve věku 76 let. Divadlo: Štefan Babjak vystudoval zpěv na bratislavské konzervatoři a při studiu již zpíval ve folklorním souboru Lúčnice. Po ukončení studií přešel r. 1959 do Banské Bystrice, kde se i s manželkou stal zakládajícím členem zpěvohry Divadla Josefa Gregora Tajovského. Na banskobystrické jeviště vstoupil Babjak sice bez předcházejících zkušeností, ale s příjemně znějícím, průrazným, barevně obsažným i kvalitně vyškoleným barytonem. K pěveckému i hudebnímu nadání byl Babjak navíc obdařen komediálním talentem, lidskou inteligencí a vzácným osobním šarmem. Schopnost umělecky se zmocnit komických i dramatických postav vyústila u Babjaka do široce strukturovaného repertoáru. Později se k Babjakovým barytonovým partům přidaly postavy basového oboru a starokomické postavy v klasických operetách a muzikálech. Přestože vokální schopnosti otevíraly Babjakovi cestu na daleko významnější operní scény, což dokazoval častým a úspěšným hostováním v zahraničí i v opeře Slovenského národního divadla, zůstal banskobystrickému jevišti věrný a jako profilová osobnost se po r. 1989 na dvě sezóny stal i uměleckým šéfem opery zdejšího divadla. Za 45 let na scéně Š. Babjak nastudoval desítky rolí a nezapomenutelně se do srdcí i paměti diváků zapsal jako Evžen Oněgin, jako pěvec postav Verdiho oper nebo jako kníže Igor ze stejnojmenné Borodinovy opery. Dodnes mnoho lidí také vzpomíná na Babjakova Horáce Vandergeldera z Hello, Dolly nebo na Alfréda Doolitla z My Fair Lady. Právě v tomto typu rolí Babjak v plné míře uplatnil také své herecké nadání. Babjakovo umělecké mistrovství kladně přijímala nejen veřejnost, ale též odborná kritika až do r. 2oo4, kdy Babjak svou profesionální kariéru ukončil. Divadlografie herecká a pěvecká (výběr): ? – Petr Iljič Čajkovskij: Evžen Oněgin (Evžen Oněgin); Jerry Herman: Hello, Dolly (Horác Vandergelder); Frederick Loewe: My Fair Lady (Alfred Doolitl); Giuseppe Verdi: Othello (Jago); Georges Bizet: Carmen (Escamillo); Giuseppe Verdi: Trubadúr (Luna); Eugen Suchoň: Krútňava (Štelina); Giuseppe Verdi: Maškarní ples (Renato); Charles Gounod: Faust a Markétka (Valentín); Gaetano Donizetti: Viva la mamma; Giuseppe Verdi: La Traviata (Germont); Antonín Dvořák: Rusalka (Vodník); Urbanec: Mistr Pavel (mistr Pavel); Giuseppe Verdi: Don Carlos (Rodrigo); Leoš Janáček: Její pastorkyňa (Stárek); Giuseppe Verdi: Rigoletto (Rigoletto); Alexej Borodin: Kníže Igor (Igor); Giuseppe Verdi: Simone Boccanegra (Simone Boccanegra); Modrá růže (Caniche); Emmerich Kálmán: Čardášová princezna (Miško); Gaetano Donizetti: Nápoj lásky (Belcore); Giuseppe Verdi: Falstaff (Falstaff); Giacomo Puccini: Gianni Schicchi (Gianni Schicchi), … Tituly a ocenění: V r. 1981 byl Štefan Babjak, st. jmenován zasloužilým umělcem.