Fráňa Šrámek

Básník, prozaik a dramatik Fráňa Šrámek je považován za představitele generace tzv. buřičů. Přišel na svět 19. ledna roku 1877 v Sobotce jako syn berního úředníka. STUDIA A ANARCHISTICKÉ SMÝŠLENÍ Šrámkova rodina se později přestěhovala do Písku, kde Šrámek vystudoval gymnázium. Po ukončení středoškolských studií nastoupil na právnickou fakultu v Praze, jíž ale nedokončil. Rozhodl se pro literární a novinářskou dráhu. V Praze žil Fráňa Šrámek od roku 1903. Patřil do anarchistického hnutí kolem básníka S. K. Neumanna. Pod vlivem buřičské ideologie, jíž jako většina mladých umělců z přelomu 19. a 20. století vyznával, byl dvakrát vězněn. Stalo se tak roku 1905. K uvěznění F. Šrámka došlo na základě básně PÍŠOU MI PSANÍ, v níž protestoval proti povolání na vojenské cvičení. Stejného roku vydal svoji prvotinu s názvem ŽIVOTA BÍDO, PŘEC TĚ MÁM RÁD. V tomto díle dal Šrámek průchod svému antimilitaristickému smýšlení a současně zde vyjadřuje pocit marnosti a zbytečnosti. V podobném duchu byla laděna též sbírka MODRÝ A RUDÝ (1906), v níž se objevují prvky odporu proti armádě i anarchistické prvky. V roce 1910 pod vlivem doznívajícího impresionismu napsal Fráňa Šrámek román STŘÍBRNÝ VÍTR. Jeho hlavní postavou je studen Jan Ratkin, jenž bojuje s pokrytectvím a přetvářkou maloměsta, bouří se proti zavedeným konvencím a díky „stříbrnému větru“, což je v tomto významu jinotaj pro optimismus mládí, věří, že se mu podaří v tomto boji zvítězit. I. SVĚTOVÁ VÁLKA V ŠRÁMKOVĚ ŽIVOTĚ Antimilitaristické smýšlení Šrámkovo ho však neuchránilo od přímé účasti v bojích v I. světové válce. Postupně bojoval na několika frontách. V době válečných let vznikla básnická sbírka s názvem SPLAV (1916), v níž oslavuje splynutí člověka s přírodou. Jedná se o zvláštní kontrast. Na jedné straně sbírka vznikla v letech válečného běsnění, kdy nebyla jednoduchá doba, lidé umírali, na straně druhé Šrámek dává naději formou svých básní, do popředí klade příjemné smyslové prožitky a radost ze života. V době válečných let se Šrámek projevuje také jako dramatik. V roce 1915 píše drama LÉTO, jehož hlavním hrdinou je Jan Skalník, hledající svou životní lásku. Tou se stává venkovská dívka Stázka. MEZIVÁLEČNÁ TVORBA Po skončení první světové války se již Šrámek nikdy plně nezapojil do žádné literární skupiny, byť asi nejblíže měl k okruhu kolem Karla Čapka. V roce 1919 vydává román s názvem TĚLO, jímž v naprosto moderním duchu přináší nové literární prvky, velmi otevřené, na svoji dobu skutečně méně obvyklé. Objevuje se téma rozkoše v životě mladé ženy, která po narukování manžela do války řeší pocity vlastní tělesné touhy. V roce 1922 napsal Šrámek drama MĚSÍC NAD ŘEKOU. Také zde bojuje proti konvenčnosti a předsudkům maloměsta. Drama je zaměřeno na nitro ženy, jejíž dívčí léta jsou již pryč, nicméně je stále mladá a toužící po lásce. Do jejího života zasáhne muž výrazně mladší...Role Slávky se roku 1953 ve filmovém přepisu tohoto dramatu vynikajícím způsobem zhostila Dana Medřická. POSLEDNÍ LÉTA Od konce 20. let se v životě i díle Šrámkově objevuje rezignace. Básník se stále více stahuje do ústraní a samoty. Hořkost a životní rezignace číší např. ze sbírek BÁSNĚ (1926) a NOVÉ BÁSNĚ (1928). Roku 1933 vydává sbírku JEŠTĚ ZNÍ, v níž je opět patrný antimilitaristický postoj. Sbírka vychází v roce, kdy v Německu nastupuje nacismus. Odpor proti válce a armádě je u Šrámka o to větší. Během období okupace v naší zemi se naprosto izoluje a na protest proti nacismu téměř nevychází po dobu pohnutých protektorátních let ze svého bytu. Po skončení války vydává roku 1945 sbírku RÁNY, RŮŽE, kde překvapivě zaujme náznakem optimismu a láskou k životu. O rok později byl jmenován národním umělcem. Dožívá v naprostém osamění v Praze, kde 1. července roku 1952 umírá. Zpracováno s využitím těchto literárních zdrojů: GALÍK, Josef a kol.: Panorama české literatury, Rubico, Olomouc, r. 1994, 1. vydání, ISBN: 80-85839-04-0 Kolektiv autorů: 234 českých osobností, Fragment, Praha, r. 2004, 2. vydání, ISBN: 80-253-0024-2