Mario Petri

Italský operní pěvec Mario Petri byl uznávaným barytonistou v polovině 20. století, na jevišti uplatnil také svůj mužný zjev a vypracovanou postavu, což se mu podařilo zúročit i během krátké kariéry u filmu. Narodil se jako Mario Pezzetta v Perugii ve střední Itálii a pocházel z drobné živnostnické rodiny, jeho otec obchodoval s uhlím. Hlasový potenciál v sobě Petri objevil v době dospívání, odbornou průpravu mu pak poskytl pianista a pedagog Giorgio Favaretto. Profesionální pěveckou kariéru zahájil Mario Petri krátce po druhé světové válce, umělecké jméno Petri přijal v roce 1947 po prvním vystoupení ve slavné milánské La Scale. Poté vystřídal většinu prestižních scén v Itálii, zpíval v Římě, Florencii, Benátkách a Neapoli. Úspěch mu přinesla spolupráce se slavným Herbertem von Karajanem, který mu zprostředkoval titulní roli Dona Giovanniho opět v La Scale. Získaná reputace umožnila Petrimu vystoupit také na věhlasných operních festivalech v Glyndebourne, Edinburghu nebo Salzburgu, zpíval i ve Spojených státech. Petriho doménou byly opery italských klasiků (G. Paisiello, G. Rossini), později často zpíval Verdiho, mezinárodní úspěch mu přinesla titulní role v Mozartově Donu Giovannim. Během padesátých let také natáčel gramofonové a rozhlasové nahrávky, některé záznamy byly pořízeny přímo z živých vystoupení. Kamera jej zachytila poprvé právě v Donu Giovannim, jehož záznam byl pořízen pro televizi (DON GIOVANNI, 1960). Krátce nato se stal vyhledávaným filmovým hercem a v první polovině šedesátých let odehrál bezmála dvacet rolí převážně v dobrodružných žánrech, respektive subžánrech „sandálu a meče“ nebo „pláště a dýky“. Se svou atletickou bezmála dvoumetrovou postavou a mužným zjevem byl angažován do rolí dominantních, ať už v kladném nebo záporném vyznění. Pro film jej oslovili rutinní tvůrci uvedených žánrů jako byl Sergio Grieco, Luigi Capuano nebo Domenico Paolella. Mario Petri tak hrál například bithýnského krále Nikomeda (CAESAR PROTI PIRÁTŮM – Giulio Cesare contro i pirati, 1962) nebo mykénského krále Agamemnona (ACHILLŮV HNĚV – L’ira di Achille, 1962). Hromotluckého mušketýra Porthose si zahrál ve filmu D’ARTAGNANŮV TAJNÝ ÚDER (Il colpo segreto di d’Artagnan, 1962), později dostal titulní, nikoli však hlavní roli kata Guarnieriho v dobrodružném snímku KAT Z BENÁTEK (Il boia di Venezia, 1963), v němž stál po boku slavného Lexe Barkera. Režisér tohoto filmu Luigi Capuano mu pak svěřil důležitou roli Sira Charlese Brookse, v níž byl protivníkem titulního hrdiny ve dvou příbězích o Sandokanovi (SANDOKAN ALLA RISCOSSA, 1964; SANDOKAN CONTRO IL LEOPARDO DI SARAWAK, 1964). I když v této době Mario Petri točil několik filmů ročně, pokračoval samozřejmě ve své dráze operního pěvce. Právě tehdy se přeorientoval na velké úkoly ve Verdiho operách (Don Carlos, 1969; Loupežníci, 1971; Macbeth, 1975), od poloviny sedmdesátých let se ale postupně z jevišť začal vytrácet. Zemřel následkem mrtvice 26. ledna 1985 ve věku 63 let.