Gabriela Zapolská

Žena, kterou dnes známe pod pseudonymem Gabriela Zapolska, se narodila 30. března 1857 v, Podhajcích pod Łuckem (na Volyni) jako Maria Gabriela Korwin-Piotrowska. Její otec Wincenty byl zámožným statkářem, matka Józefa z Karskich byla bývalou baletkou z Varšavy. Rodiče jí umožnili dobré vzdělání,ovšem to, že Gabrielu táhlo srdce k divadlu, viděli velice neradi. Roku 1876 ji proto provdali za mladého statkáře ze Žmudě Konstantina Śnieżko-Błockého, o něhož však Gabriela brzy utekla. Od roku 1882 se navzdory rodině přidala ke kočovné divadelní společnosti, s níž projížděla rosáhlá území tehdejší Haliče, Kongresovky a také Velkého Knížectví Poznaňského. Později později se dostala i na scény kamenných divadel v Krakově, Lvově a Poznani, považovala se však za umělecky nedoceněnou a díky svým značně emancipovaným názorům vyvolávala mezi svými kolegy časté konflikty. V letech 1889-95 žila v Paříži, kde sice účinkovala ve slavných divadlech Théâtre Libre, A. Antoine'a a později v moderním Théâtre de l'Œuvre, ale valného úspěchu nedosáhla ani tady. Po návratu do Polska opět nějaký čas jezdila s kočovným souborem, až konečně dostala angažmá v Divadlo Juliusze Słowackého v Krakově. Od roku 1904 se pak natrvalo usadila ve Lvově, kde se svým druhých mužem, malířem Stanisławem Janowským, založila vlastní divadelní spolek. Více než herectví ji však proslavila dráha spisovatelky a autorky divadelních her. Jako spisovatelka debutovala v roce 1883 pod pseudonymem Gabriela Zapolska, který si zvolila už dříve, v době, kdy ve Vídni potají porodila nemanželské dítě. Obě její manželství byla nešťastná, k mužům vesměs pociťovala silnou nevraživost, přesto se mezi jejími milenci objevilo významných spisovatelů polských i francouzských. Silné rozhořčení tehdejší "dobré společnosti" vyvolávalo i její dílo, v němž se často věnovala tématům, které byly považovány za naprosté tabu - sex, prostituce, pohlavní choroby, atp. Zajímala se také o židovskou kulturu, brojila proti antisemitismu a zabývala se také vlasteneckou tematikou. z jejího rozsáhlého díla (komedie, satiry, dramata i romány) je patrně nejznámější hra "Morálka paní Dulské" (pol. Moralność Pani Dulskiej), která byla v několikrát zfilmována jak v zemi svého vzniku, tak i v zahraničí. V Polsku se roku 1924 dočkalo filmového přepisu i její další kontroverzní dílo s příhodným názvem "O czym się nie mówi" (O čem se nemluví). Ačkoliv jí byla často vytýkána nemorálnost a její díla vyvolávala při svých uvedeních doslova skandály, nacházela Zapolska i mnohé obdivovatele - a to zvláště mezi mládeží. Ještě roku 1912 se v Praze účastnila Výstavy práce polské ženy, později se stala majitelkou cukrárny a ve veřejném životě se už tolik neangažovala. Poslední roky svého života prožila ve Lvově, kde také 17. prosince 1921 zemřela. Její hrob můžeme dodnes navštívit na zdejším Łyczakowském hřbitově.