Sandra Riedlová

Herečka Sandra Riedlová se narodila v roce 1976 v městě Jeseníku, kde absolvovala základní školu sportovního typu a zapojila se vedle plnění školních povinnosti i do činnosti místního dramatického kroužku. Líbilo se jí to, a proto se rozhodla ucházet se o studium na dramatickém oddělení Konzervatoři Brno. Zde studovala pod vedením Ludmily Slancové a Aranky Lapešové. Po úspěšném ukončení studia na konzervatoři v roce 1996, získala své první angažmá v Městském divadle ve Zlíně, kde spolupracovala především s režiséry Ivanem Baladi, Petrem Veselým a Věrou Herajtovou. První rolí na profesionální scéně byla Nina v Lermotovově Maškarádě. Spolupracovala s režisérem J. A. Pitinským při přípravě na jeho inscenaci Kafkova Procesu. Angažmá ve Zlíně ukončila po dvou letech a jeden rok sbírala životní zkušenosti v Anglii. Po návratu od roku 1999 se stala členkou brněnského Loutkového divadla Radost a rozhodla se ke studiu na katedře loutkového a alternativního herectví na pražské DAMU. Pod pedagogickým vedením Jany Altmanové a režiséra Jana Borna. Prostřednictvím těchto výrazných osobností katedry, získala nad rámec studia poznatky a odborné vědomosti. Vedle odborného rozhledu a vynikajících lidských vlastností se setkala ostravskou herečkou Zorou Rozsypalovou, která se výrazně ovlivnila její další profesní dráhu. V průběhu studia na DAMU se rozhodla přestoupil na katedru činoherního herectví brněnské JAMU, kde se setkala s učiteli hlavního oboru Janou Hlaváčovou a Alešem Bergmanem. JAMU ukončila v roce 2004 rolí Anfisy v Čechovových Třech sestrách. Po absolutoriu ještě zůstala v brněnské loutkovém divadle Radost a za roli princezny Silvestrie ve stejnojmenné loutkové opeře získala cenu Festivalu smíchu v Pardubicích. Od roku 2008 se stala členkou činoherního souboru Národního divadla Brno a úspěšně hraje se zhostila role role lady Marchmontové ve Wildově Ideálním manželovi, Poluši v Gazdině robě Gabriely Preissové a mnoha dalších. Hostuje rovněž v Divadle u stolu a v divadle Buranteatr. Mimo divadelní scénu si v pohádce Jak se švec Dratvička stal tchánem pana krále /1994, rež. Věra Jordánová/, kdy hrála po boku význačné herecké osobnosti, jakým bezesporu Stanislav Zindulka je. Postavu princezny také vytvořila ve filmu Český Honza /2008, rež. Zdeněk Kozák/. Naposledy se objevuje prostřednictvím televize v cyklu Okno do hřbitova /2011, rež. Vladimír Michálek/. V roce 2009 a 2010 televize převzala dvě divadelní inscenace Gazdina roba /rež. Břetislav Rychlík/ ,v roli Popoluši a Richard III. /rež. Stanislav Moša a Zdeněk Plachý/, v roli Jany Shorové. Patří mezi ty činoherní herce, kteří rádi tráví dabováním čas v dabingovém studiu. Erkul