Libuše Řídelová

Herečka Libuše Řídelová svou uměleckou kariéru započala v libereckém Zemském oblastním divadle, po němž následovaly scény Městského divadla Teplice a Krajského divadla pracujících Most, než své poslední angažmá získala v Divadle Vítězslava Nezvala Karlovy Vary. Po bezmála čtvrtstoletí stráveném na karlovarském jevišti Řídelová odešla do důchodu, aby tak ukončila svou divadelní pouť zahrnující v sobě jak počáteční role temperamentních děvčat a milovnic, tak pozdější role elegantních a noblesních žen okouzlujících jemným humorem či finální role pečlivých maminek, respektive starostlivých babiček. Řídelová tak dostala během své divadelní kariéry možnost být kromě jiných také Dubskou ze Stroupežnického Našich furiantů; Emiliou Marty z Čapkovy Věci Makropulos; Lesanou z Tylova Strakonického dudáka; královnou Žofií z Tylova Jana Husa; Higginsovou ze Shawova Pygmalionu; Elmírou z Molierovy komedie Tartuffe i zchudlou statkářkou Ljubov Andrejevnou Raňevskou z Čechovova Višňového sadu. Některé role na Řídelovu v toku divadelních dějin čekaly vícekrát a za nejasné mluví figura Gisely z Örkényho Kočičí hry, kterou si s odstupem let zahrála jak na prknech v Mostu, tak ve Varech. Libuše Řídelová zůstal po celý svůj život věrná oblastním scénám, což zapříčinilo její velmi nízký počet filmových a televizních úloh. Na filmovém plátně se proto Řídelová objevila pouze třikrát a pokaždé díky režiséru K. Steklému, který si ji nejprve vybral pro svou adaptaci původní literární předlohy K. M. Čapka Choda Mstitel, aby se zhostila důležité postavy mladé maltářky Růženy Kabourkové, která nevědomky zaviní pokus o vraždu. Neméně důležitou postavu; pokladní Veselské, matky hlavního hrdiny; nabídnul Steklý L. Řídelové i ve svém dětském filmu Objev na Střapaté hůrce a naposledy se před kamerou objevila v jeho tendenčně laděném dobrodružném snímku Za volantem nepřítel, v němž jí připadla úloha manželky neochvějného a zásadového komunistického ředitele pražské taxislužby Mudrocha. Libuše Řídelová se několikráte mihla jak na televizní obrazovce i když v tomto případě její role nepatřily k těm zapamatovatelným; tak v rozhlasovém studiu např. jako matka v Raymannově veselohře Sedlské námluvy či jako Rachel Bellová v Ptáčkově hře Dlouhá cesta domů aneb Případ Edwarda Balla. Libuše Řídelová za svoji celoživotní uměleckou práci získala v r. 1995 prestižní ocenění Cenou Senior Prix; k němuž o deset let později přidala za svou práci s poezií i Křišťálovou růži z Poděbrad. Herečka Libuše Řídelová se po ukončení své aktivní umělecké práce vrhla na pedagogickou dráhu a více než jedno desetiletí působila na teplické konzervatoři. Libuše Řídelová zemřela po těžké nemoci v Hospici svatého Štěpána necelý měsíc před svými 87. narozeninami. Divadlografie (umělecká): ? – Guy Bolton & William Somerset Maugham: Julie, ty jsi kouzelná! (Julie Lambertová); 1963 – Josef Topol: Konec masopustu (paní Pražka); Carlo Goldoni: Zvědavé ženy (Beatrice); 1964 – Robert Bolt: Člověk pro každé počasí (lady Alice Morová); Friedrich Dürrenmatt: Fyzikové (paní misionářová); Karel Čapek: Loupežník; Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša; Nehoda (Hofmánkova žena); Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor; Félician Marceau: Vajíčko (Róza); Ve vší počestnosti (Teresa); Whilliam Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (Marie); 1965 – Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina (kněžna Jelizaveta Tverská); Jiří Voskovec & Jan Werich: Balada z hadrů; Arthur Conan Doyle: Baskervillský pes (Laura Lyonsová); Podivuhodné příhody pana Pimpipána (koza Líza); Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha; 1966 – A co láska....? (Ellena); Whilliam Shakepeare: Benátský kupec (Porcie); Jedenácté přikázání (tajemná dáma se závojem); Giulius Searnici & Renzo Tarabusi: Kaviár nebo čočka (Valerie); Martin Eden (Líza Conollyová); Pokušitel (Helena); 1967 – George Bernard Shaw: Čokoládový hrdina (Kateřina); Eugen O´ Neall: Farma pod jilmy (matka); Svatba pro celou Evropu (herečka Jevdokije Ivanovna); Tichá noc, osamělá noc (Katherine); Michail Bulgakov: Útěk (Korzuchinová); 1968 – Josef Kajetán Tyl: Drahomíra (Drahomíra); Whilliam Shakespeare: Jak se vám líbí (Kačenka); Josef Kajetán Tyl: Jan Hus (královna Žofie); Tennessee Williams: Léto a dým (Bassetová); Alfréd de Musset: S láskou nejsou žádné žerty (Panna Pluchová); Karel Čapek: Věc Makropulos (Emilie Marty); Vystěhovalec z Brisbane (Rosa); 1969 – Arthur Watkyn: Co v detektivce nebylo (Sylvie Bennettová); Peter Shaffer: Černá komedie (slečna Furnivalová); William Somerset Maugham: Kouzlo domova (slečna Montmorencyová); Guy Bolton & William Somerset Maugham: Julie, ty máš nápady (Julie Lambertová); Jean Baptiste Poquelin de Molière: Tartuffe (Elmíra); 197o – Alexander Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin (kněžna); Kůň ve mdlobách (Felicity / Priscilla Chesterfieldová); Jiří Voskovec & Jan Werich: Nebe na zemi (Catastrofa); Volá Melbourne (Joyce, žena Clive Wandhama); Zlatý kočár (Marja Sergejevna Sčelkanová); 1971 – Konec vše napraví (hraběnka z Rousillonu); Periferie (paní); Václav Matěj Klement Klicpera: Ženský boj (Božena); George Bernard Shaw: Živnost paní Warrenové (Kitty Warrenová); 1972 – Pěšky do Eldoráda (Taťana Ivanovna); George Bernard Shaw: Pygmalion (paní Higginsová); Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad (zchudlá statkářka Ljubov Andrejevna Raňevská); 1973 – Claude Magnier: Jak najít svou formu aneb Leon (Sedmikráska); Matka (matka); Povolání pro anděly (Rajna); Rozhodně správná koupel (Marina); Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák (Lesana); Valentin a Valentina (matka Valentininy); 1974 – George Bernard Shaw: Člověk nikdy neví (paní Lanfrey Clandonová); Šťastný den (Sandyrevová); Zájezdní hostinec Kulička (hraběnka de Bréville); 1975 – A tisíce jiných (komentátorka); Eurydika (matka); 1976 – Oscar Wilde: Bezvýznamná žena (lady Hunstantonová); Lion Feuchtwanger: Ďábel v Bostonu (Goodwife Oliverová); Mirandolina (Ortensia); Alexandr Kornejčuk: Platon Krečet (Marie Krečetová); Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba (Arina Pantělejmonovna); 1977 – Ajax (matka); NeilSimon: Bosé nohy v parku (Corrina); Sofokles: Elektra (Klytaimestra, choť Aigisthova); Staromódní komedie (Ona); Věčný manžel (Zachlebininová); 1978 – Alois & Vilém Mrštíkovi: Maryša (Lízalka); Rodinná slavnost (Zuzana, žena Jánova); Žena za zelenými dveřmi (Zejnab, žena Nuriho); 1979 – Oskar Wilde: Jak je důležité míti Filipa (lady Bracknellová); Agatha Christie: Past na myši (paní Boylová); 198o – Nikolaj Pogodin: Aristokrati (matka Sadovského); Euripides: Medea (chůva); Armand Salacrou: Příliš počestná žena (Vilemína); 1981 – Bláznivá vůně čerstvého sena (matka Roloffová); Noël Coward: Rozmarný duch (madame Arcati); Sicilská komedie Liola (kmotra Gesa); Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor (hejtmanova žena); 1982 – Můj strýček kauboj aneb Rodeo (Magda Matoušková); Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (Marie Dubská); 1983 – Tennessee Williams: Kočka na rozpálené plechové střeše (matka); Arnold Ridley: Půlnoční vlak (slečna Bourneová); František Langer: Velbloud uchem jehly (Peštová); 1984 – Istvan Örkény: Kočičí hra (Gizela); 1987 – Istvan Örkény: Kočičí hra (Gizela); … zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy