Bohumil Hrabal

Řekli a napsali o Bohumilu Hrabalovi: …při všeobecném (nejsem si jist, že upřímném) obdivu k Bohumilu Hrabalovi jsem byl jedním z mála, který se neostýchal říkat, že to není ono, a že strýc Pepin nepatří mezi mé literární favority. Neskrýval jsem sice, že když v úhoru padesátých let přišel někdo s pábiteli a s lidmi, žijícími na okraji společnosti, kteří mají „perličku na dně“ neboli třpytek dobra ve svém srdci, byla to svým způsobem bořivá a revoluční literatura. Ale psát ji padesát let…_ Měla efekt v té krátké chvilce, když se poprvé objevila a dál už mi připadá pózovitá a falešná. A to nemluvím o kýčovitých barvotiskových filmech, které podle ní byly v 80.letech natočeny.str.141 Václav Klaus /z publ. Rozhovorů Jana Klusáková a Václav Klaus rozmlouvají NADORAZ,nakl.Argo,1998/

Myšlenky a názory Bohumila Hrabala /2: ..Já, nenaříkám, protože na psaní je to nejkrásnější, že to nikdo nemusí dělat... ..Já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru tak dlouho, až ta myšlenka se ve mně rozplývá, tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až to nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév. ..Jsem džbán plný mrtvé a živé vody, stačí se maličko naklonit a tečou z tebe samé pěkné myšlenky... Jsem tak trochu furiant nekonečna a věčnosti a nekonečnost a věčnost mají asi zálibu v takových lidech, jako jsem já. ..Jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl a tak za těch třicet pět let jsem se propojil sám se sebou a světem kolem mne.. ...Jsem spíš zapisovatel než spisovatel. Prostě zapisovatel toho všeho, co jsem slyšel... hezkýho, gruntovního, co jsem si pamatoval, co mě někdy někdo něco hezkýho v hospodě vyprávěl a tak jsem to od něho koupil za metr piv a on mi to prodal, protože ani nevěděl, co řekl, ňákou tu událost ze svýho života. ..Každou nabídku nakladatelství jsem přijímal s velkým podivením.A pak nastávalo vždycky hledání toho, co leželo někde ve skříních převázáno provazem, protože já jsem nikdy neměl pracovnu, míval jsem v pivovaře knihovnu, ale to bylo tím, že jsme měli čtyři pokoje, že jsem opravdu ten čas desíti let žil teatrálně obklopen knihami a hudbou, kdy jsem rád listoval v knihách, kdy jsem četl...

Myšlenky a názory Bohumila Hrabala: - Muži jsou nepochybně hloupější než ženy. Slyšel snad kdy někdo, že by si žena vzala muže kvůli hezkým nohám? - Pravej mužskej je vždycky drobet přivožralej, trošku nastydlej a kapánek smrdí močůvkou. - Tenkrát se učilo podle Jana Ámose, že žák nesmí být pyšný a ve škole, že nemá chybět hůl.

Bohumil Hrabal je pochován na malém hřbitůvku v Hradištku, vedle něj odpočívá Maryška s Francinem - jeho rodiče, strýc Pepin, manželka Pipsi i bratr Slávek...