Zdeňka Baldová

Životopis paní Zd. Baldové od autora pana Snury je psán citově hezky a dosti obsáhle. Přesto si myslím,že by mohl být doplněn o informaci, že v roce 1953 dostala herečka paní Zdenka Baldová titul zasloužilá umělkyně a v roce 1955 titul národní umělkyně. Také by životopis mohl být doplněn, že chtěla být původně tragédkou. Její divadelní projev ji však určil do rolí naivek. Později k rolím komickým a charakterním. Ve svých rolích dokázala vždy udržet míru a nic nepřehánět. Velmi věrně působila v rolích matek, babiček. V těchto postavách věrně vystihla tíhu všedních starostí. Byla v nich oporou poněkud nepraktickým mužům. Jejím dobrým prtnerem byl např. Zdenek Štěpánek, Jaroslav Marvan, František Smolík, Jaroslav Vojta. Pro zvukový film ji objevil divadelnik Josef Kodiček. Tento jí již v roce 1931 svěřil roli Irmičky ve zfilmované hře Františka Langra "Obrácení Ferdyše Pištory", dále v prvním zvukovém filmu Vladimíra Slavínského "Právo na Hřích" si zahrála postavu Marie Lípivé. Touto postavou právě nastoupila dlouhou řadu filmových matek dospívajících synáčků, dcer, kde se strala o jejich blaho. V mnoha filmech jako Revizor, U nás v Kocourkově, Filozofská historie, Lidé na kře, Pacientka dr. Hegla, Na Svatém Kopečku, Jarčin profesor, Děti na zakázku, Jarka a Věra, Daleká cesta, Usměvavá zem, Stříbrný vítr, Páté kolo u vozu a ještě i dalších. Nahrála téměř 70 filmů. Přesto je původní životopis pana Snury psán slohově a stylově velmi hezky. Já, pro vytvoření svého pohledu, používám veškerou dostupnou literaturu, kterou se mně podaří objevit. A také převážnou většinu jejích filmů a tím i jiných herců jsem viděl. Pozn. redakce: Děkujeme za doplnění autorovi, p. Parodie7, protože toto doplnění je obsáhlé a přínosné, zveřejňujeme jej jako samostatný životopis paní Baldové. Hortensie