Darío Moreno

Darío Moreno byl úspěšným tureckým zpěvákem, v padesátých letech se prosadil také jako filmový herec ve Francii i dalších evropských zemích. Narodil se jako David Arugete do chudé židovské rodiny v Izmiru. Když byl jeho otec zavražděn, matka se nemohla postarat o početné potomstvo a malý David pak několik let vyrůstal v sirotčinci. V mládí vystřídal několik zaměstnání, časem se vypracoval na úředníka v prestižní advokátní kanceláři, souběžně se učil francouzsky, svým uměleckým zájmům dal průchod především hrou na kytaru. Ve čtyřicátých letech se Darío Moreno začal živit zpěvem, skládáním hudby a hrou na kytaru, vystupoval také v průběhu vojenské služby. V roce 1948 se poprvé jako zpěvák představil ve Francii a okamžitě zaujal místní hudební vydavatele, od té doby se jeho pěvecká kariéra odehrávala souběžně v Turecku a Francii. Mohl tak uplatnit znalost francouzštiny, již se od mládí učil, a začal nahrávat úspěšné písně. Neunikl ani pozornosti filmařů a počátkem padesátých let začal točit filmy, v nichž díky svému vzhledu hrál převážně exotické cizince, často to byly záporné role. Jeho debutem před filmovou kamerou byla postava maharadži v komedii ŽÁDNÁ DOVOLENÁ PRO PANA STAROSTU (Pas de vacances pour monsieur le maire, 1953). Morenovou doménou se stal kriminální žánr, hrál například ve dvou případech agenta Lemmyho Cautiona (ŽENY SI VYSTAČÍ – Les femmes s´en balancent, 1954), zajímavé příležitosti mu poskytli významní režiséři Henri-Georges Clouzot (MZDA STRACHU – Le salaire de la peur, 1953) nebo Henri Decoin (NEZNÁMÝ V POZADÍ – Tous peuvent me teur, 1957). Koncem padesátých let hrál také několikrát s Brigitte Bardot (ŽENA A TATRMAN – La femme et le pantin, 1958; CHCETE SE MNOU TANČIT? – Voulez-vous danser avec moi?, 1959). Po boku anglické hvězdy Belindy Lee dostal jednu z hlavních rolí v dobrodružném filmu MARIE Z OSTROVŮ (Marie des Isles, 1960), v roli záhadného zločince byl partnerem slavné francouzské herečky Martine Carol ve špionážním filmu NATHALIE, AGENT SECRET (1959). Během šedesátých let rozšířil Darío Moreno své působení v Evropě i o další země, v Německu například natočil hudební komedii VESELÁ VDOVA (Die lustige Witwe, 1962), mezinárodní obsazení doplnil v britském filmu HOTEL PARADISO (1966). Poslední větší roli ve Francii ztvárnil po boku populárního komika Fernandela ve filmu DOBRÝ KRÁL DAGOBERT (Le bon roi Dagobert, 1963). Nezanedbával ale ani kariéru zpěváka, v Turecku a Francii koncertoval a vydával gramofonové desky, ve francouzském rozhlase měly velký úspěch jeho nahrávky Offenbachových operetních árií. V roce 1958 mu francouzská hudební vydavatelství udělila cenu Grand Prix du Disque za komerční úspěch jeho desek. Často natáčel souběžně turecké i francouzské verze svých písní. K těm nejznámějším patří Mustapha nebo Deniz ve mehtap (Le mousettes de Mykono). Ještě krátce před smrtí natočil Darío Moreno film VĚZENKYNĚ (La prisonniere, 1968) v režii H. G. Clouzota, s Jacquesem Brelem pracoval na muzikálu Muž de la Mancha, který měl být uveden v Bruselu, a neúnavně cestoval mezi Francií a Tureckem. Vysoké pracovní nasazení a ignorace zdravotních problémů se mu nakonec staly osudnými – při plánované cestě do Francie zemřel náhle na začátku prosince 1968 na infarkt v taxíku na letišti v Istanbulu.