Karel Václav Rais

Karel Václav Rais se narodil 4. ledna 1859 v Lázních Bělohrad jak syn drobného rolníka a tkalce. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně v letech 1873 a 1877 a následně učil až do roku 1882 v Trhové Kamenici. Od roku 1882 do roku 1887 byl učitelem v Hlinsku odkud přešel jako učitel do Prahy a pak působil jako ředitel měšťanské školy na Vinohradech v letech 1899 až 1919. Za pražského pobytu se velmi intenzívně stýkal především s Zikmundem Wintrem, Aloisem Jiráskem, Josefem Václavem Sládkem a dal. Od samého počátku jeho učitelské činnosti vyvíjel také i činnost osvětovou a přispíval velmi pravidelně do mnoha novin a časopisů: Zlatá Praha; Národní listy/zde publikoval svou první rozsáhlejší prózu Vlasaři v roce 1885/; Humoristických listů; Palečka; Šotka; Ruchu aj. Současně zveřejňoval své krátké prózy i v regionálním tisku: Chrudimské noviny, Posel z východních Čech aj. Psal také povídky pro mládež, které publikoval v časopisech určených mládeži: Budečská zahrada; Naší mládeži; Jarý věk aj. Od roku 1902 do roku 1926 spoluredigoval časopis Zvon. Raisova próza byla zpočátku jednoznačně humoristicky laděná a týkala se převážně svými motivy prostředí českého venkova. Jeho tvorba se řadí k českým autorům jako byli Alois Jirásek, Antal Stašek nebo Tereza Nováková, kteří byli tvůrci české realistické prózy. Romány a povídky z života lidu Podkrkonoší a Českomoravské vysočiny nalézají i dnes své čtenáře. Mezi nejznámější Raisovy knižní tituly patří: Výminkáři /1891/; Horské kořeny /1892/; Potměchuť /1892/; Rodiče a děti /1893/; Kalibův zločin /1895/; Pantáta Bezoušek /1897/; Půlpáni /1898/; Na lepščím /1901/; O ztraceném ševci /1920/. Je rovněž autorem vzpomínkových studií – Čtení o Karlu Havlíčkovi a Václavu Benešovi Třebízském /1902/. Také psal poezii pro dětského čtenáře - České pohádky o Kristu Pánu /1884/; Dárek maličkým /1889/; Když slunéčko svítí /1889/ aj. Část Raisova prozaického díla byla zfilmována, zejména jeho nejznámější román Zapadlí vlastenci /1894/, který v roce 1932 natočil režisér Miroslav J. Krňanský. Jako první byl zfilmován ještě v éře němého filmu román Pantáta Bezoušek v roce 1926 režisérem Karlem Lamačem a tento román byl předmětem filmového zpracování v roce 1941 režisérem Jiřím Slavíčkem, a to v době nejtužším období nacistické okupace. Raisovu novelu Špáta převedl do filmové podoby režisér Zdeněk Kubeček v roce 1983 pod titulem Jako kníže Rohan. Karel Václav Rais zemřel v Praze 8. července roku 1926 ve věku 67 let a je pohřben na Vinohradském hřbitově. Erkul