Vladimír Kolátor

Kolátor Vladimír – Filmový publicista a kameraman Narozený 1903 v Praze. Zemřel v roce 1986 v Praze. Vystudoval právnickou fakultu v Praze 1922-1933. Byl divadelní režisér, divadelní historik a dramaturg, jako filmový publicista spolupracoval s časopisem Čin. Stanout jako druhý kameraman vedle takových mistrů české předválečné kameramanské školy, jakými byli Jan Stallich a Václav Vích - to bezesporu vyžadovalo odvahu a doslova slovo nebát se. Vladimír Kolátor se jako druhý kameraman spolupodílel společně s kameramanem Václavem Víchem na filmu Psohlavci (1931), který natočil režisér Svatopluk Inemann – (výroba - AB Barrandov). Druhým a nejznámějším filmem, kde Vladimír Kolátor se spolupodílel na práci kameramana a to společně s Janem Stallichem, byl film Třetí rota (1931), natočený režisérem Svatoplukem Inemannem podle literární předlohy románu Josefa Kopty. (výroba - AB Barrandov). Filmu Třetí rota byla věnována ze strany producenta – AB Barrandov věnována zvláštní pozornost – Obálka a polovina čísla časopisu Domova svět č. 51/1931. Toto číslo tehdy obsahovalo rozhovor s vedoucím produkce V. Mengrem a dále interview s autorem románu Josef Koptou. Bylo bohatě doplněno o stručný obsah filmu a fotografickou přílohu. Exteriové natáčení probíhalo tehdy v armádním prostoru Milovic, kde byly natáčeny bojové scény. Česká kameramanská škola, jak uvedl Ludvík Baran ve své knize – Zázraky filmového obraz:,,..V něčem jiném však přece jen česká kameramanská škola vynikala nad jiné – v práci v exteriéru, ve zpodobnění krajiny i v její dramatické filmové funkci..”.* Samotnému promítání filmu předcházela jeho slušná propagace a to nejen v hlavním městě Praze, ale i ve větších městech – jakým byla např. Olomouc. Deník Moravský večerník tehdy vydávaný v Olomouci informoval již srpnu 1931 o hereckém obsazení filmu i když jeho premiéra v olomouckém kině Edison proběhla teprve v prosinci. Další film, na jehož natáčení se Vladimír Kolátor spolupodílel můžeme zařadit do linie tzv. českých filmových oddychových snímků a to nejen z pohledu tehdejší filmové kritiky. V roce 1932 režisér Václav Bínovec natočil film Pepina Rejholcová, kde hlavním kameramanem byl Jan Stallich a Vladimír Kolátor mu vypomáhal. (výroba - Melody). Posledním filmem, kdy Vladimír Kolátor stanul za kamerou společně s Josefem Střechou, byl film Zborov (1938), natočený v režii J. A. Holmana a Jiřího Slavíčka. (výroba - AB Barrandov), podle literární předlohy generála Rudolfa Medka. Už při samotné přípravě se dalo očekávat, že na jeho natáčení bude muset spolupodílet někdo, kdo dobře zná vhodné – prostory vhodného exteriéru. Byla zde již zkušenost s natočením filmu Třetí rota, takže se nelze divit tomu, že jako jedno z míst natáčení byly zvoleny opět Milovice. Už jen masová účast – přes 2000 lidí komparsu vyžadovalo soustředění nejen hlavního kameramana k tomu, aby přiblížil dobovou atmosféru Zborovské bitvy. Další osud tohoto filmu jako by byl symbolický pro osud tehdejšího Československa. Jeho premiéra proběhla v lednu 1939 a měla povznést tehdy otřesené sebevědomí národa po zářijových událostech roku 1938. Jeho přijetí filmovou kritikou bylo veskrze pozitivní, protože byl tehdy zdůrazněn vlastenecký akcent. Pak však přišel březen 1939 a česká kinematografie stanula před základní otázkou, jak přežít, aby její prestiž neutrpěla. Periodika: Moravský večerník. Rubrika film: Obsazení ,,Třetí roty“ roč. X, 21. srpna 1931, č. 191, str. 3. [an.]. Moravský večerník, Rubrika film: ,,Třetí rota“. [rec.]. roč. X, 24. prosince 1931, č. 295, str.7. (Uvedení v premiérovém kině Edison). Domov a svět. Třetí rota. 26.12. 1931, č. 51, s. 806-811. M. M. [Marie Majerová] Třetí rota ve filmu. Čin, roč. 3,1931-1932, s. 430. [rec.]. Poznámka. *Baran, L.: Zázraky filmového obrazu. Panoráma, Praha: 1989, s. 92. Literatura: Bartošek, L.: Náš film. Kapitoly z dějin. (1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985, 420 s. Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, s. 468. Lexikon české literatury – Osobnosti, díla, instituce. Svazek II. K-L. Dodatky A-G. Akademia, Praha: 1993, s. 785-786. Wassermann, V.: Vypráví o starých českých filmařích. Orbis, Praha: 1958, s. 111, 112. Štábla, Z.: Data a fakta z dějin československé kinematografie.1896-1945. Československý filmový ústav, Praha: 1990. Sv.3, D. I, s. 320. Zpracoval: POlYEKRAN