Václav Švec

Divadelní herec a představitel desítek epizodních rolí ve filmu Václav Švec pocházel z Jičína, kde také začal hrát amatérské divadlo. Stejně jako řada jiných začínajících českých herců, tak i Švec zamířil v počátečních letech první republiky na Slovensko a v roce 1923 začal hrát ve Stredoslovenském divadle ve Zvolenu, později bylo jeho působištěm Východoslovenské divadlo v Košicích. V roce 1936 přišel Václav Švec do Prahy a na dalších třicet let spojil svou profesní dráhu se scénami v hlavním městě. Začínal ve Švandově divadle (1936-1939), léta okupace pak strávil v Divadle U Nováků a v Nezávislém divadle, po osvobození krátce působil na scéně Nový život Alhambra (1945), po jedné sezóně pak hrál v Divadle kolektivní tvorby (1946-1947) a v Městském divadle Žižkov (1947-1948). Jeho poslední štací bylo bezmála dvacet let Divadlo S. K. Neumanna (1948-1966), kde hrál až do svého odchodu do penze. Filmografie Václava Švece je poměrně bohatá, na svém kontě má přes sedmdesát filmů. Před kamerou se pohyboval výhradně v malých až epizodních rolích bezmála pětatřicet let, není nijak překvapivé, že první vystoupení na filmovém plátně absolvoval po svém příchodu do Prahy v polovině třicátých let. Poprvé se objevil v roli profesora ve zfilmované verzi Jiráskova románu FILOSOFSKÁ HISTORIE (1937). Takovýto typ postavy je však v jeho práci u filmu ojedinělý, v jeho filmografii dominují úlohy venkovanů, dělníků, číšníků nebo sluhů. Těsně před válkou začal točit několikrát ročně, v době okupace svou práci pro film omezil, znovu začal častěji vystupovat ve filmu po osvobození. V rámci předválené a protektorátní kinematografie předvedl Švec menší herecké kreace v bezmála dvaceti filmech různých žánrů, dodnes slavných i těch zapomenutých. Hrál například s Adinou Mandlovou (PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, 1940) nebo s Vlastou Burianem (PŘEDNOSTA STANICE, 1941). Zatímco například v letech 1946-1947 natáčel Švec několik filmů ročně, v padesátých letech přicházel do filmových ateliérů podstatně méně častěji. V roce 1959 hrál v několika filmech známých dodnes; v pohádce PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU (1959) byl strážným, v komedii KAM ČERT NEMŮŽE (1959) jej můžeme zaznamenat mezi venkovany, v postavě havíře se objevil v další pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959). Za zmínku stojí jeho postava kapitána nemá ve filmu UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ (1966), jako penzista pak sehrál již jen několik menších rolí, v secesní komedii SLAMĚNÝ KLOBOUK (1971) byl jedním z příbuzných nevěsty na svatbě. Do stejného roku pak spadá jeho jediná spolupráce s televizí v seriálu F. L. VĚK (1971). Václav Švec zemřel v Praze 12. prosince 1972 ve věku 69 let.