Vilém Hejl

Prozaik Vilém Hejl se narodil 24. září 1934 v Praze do rodiny inženýra architekta, který byl před rokem 1948 byl funkcionářem tehdejšího ministerstva techniky Československé republiky. V roce 1953 Vilém hejl ukončil středoškolská studia na Drtinově gymnáziu v Praze, ale z politických důvodů nebyl přijat na vysokou školu. Krátce po maturitě byl až do roku 1954 vězněn za sdružování proti republice. Do nástupu základní vojenské služby vystřídal různá zaměstnání. Vojenskou službu absolvoval v letech 1957 až 1959 a od roku 1959 se prosazoval jako svobodný literát. Psal různorodé scénáře pro krátké filmy, převážně s náměty populárně vědeckými a spolupracoval na takřka šedesáti dokumentárních filmech s Krátkým filmem Praha. Souběžně si přivydělával překlady beletrie a divadelních her z polštiny ruštiny a angličtiny. V roce 1968 v rámci rehabilitace za spáchané křivdy, mu bylo umožněno přijetím ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Praha, zahájit vysokoškolské studium. Ve stejné době se stal tiskovým tajemníkem K 231 a členem českého grémia Tschechoslowakisches Büro für Kultur und Wissenschaft v Mnichově. Po návratu koncem roku 1968 byl od roku n1969 vedoucím edičního úseku Společnosti pro lidská práva. Po podpisu Charty v roce 1977 se již v srpnu roku 1978 vystěhoval do Rakouska, a pak v roce 1979 do SRN. Zde přijal místo analytika v rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově a zabýval se sestavováním rozhlasových relací týkajících se zčásti politických komentářů, různých knižních recenzí a postřehů k situaci ve vlasti, zpracovaných ve formě esejů. Byl dlouholetým členem organizací českého exilu, zejména PEN klubu i zahraničních novinářských spolků. Své příspěvky nejprve zveřejňoval v Literárních listech, Listech , Studentu, ale i denním tisku – Svobodné slovo aj. Byl dopisovatelem pařížského vydání Svědectví , Obrysu v Mnichově aj. Významné byly jeho příspěvky v mimořádném československém čísle polského exilového měsíčníku Kultura, vydaného v roce 1969 v Paříži. V 60. letech zaujal dvoudílným románem-Sebrané zločiny Vladimíra Hudce /1965-1966/, na jehož motivy natočil režisér Martin Frič film Přísně tajné premiéry /1968/. V zahraničí publikoval prózy: Zásada sporu /Toronto 1979/; Hodina hvězdopravců /Curych 1980/; Ex offo /Toronto 1980/ a odborné publikace zaměřující se na vývoj v Československu v období let 1938 až 1968. Některé jeho hry vysílal také rozhlas v Polsku a Rakousku, mj. hru Hodina hvězdopravců, podle níž Hejl později napsal román. Hejl je autorem rozhlasových her vysílaných brněnským studiem Čs. rozhlasu: Sebrané zločiny Vladimíra Hudce /1966/ a Trochu málo na ságu /1967/. Jako textař a fejetonista se prezentoval pod pseudonymem Vladimír Hudec se scénou Umělecké besedy nebo pod jménem Radim Novák podepsal literárně dramatické pásmo o vyhlazení Lidic Veřejné přelíčení /1978/. Spisovatel, scénárista a publicista Vilém Hejl se již nedočkal celospolečenských změn, jak k nim došlo po 17.11. 1989, když zemřel 23. ledna roku 1989 v Mnichově, ve věku 54 let. Erkul