Valja Stýblová

Prof. MUDr. Valja Stýblová, DrSc. se narodila 4. června 1922 v Charbinu na severovýchodě Číny, kde její otec, bývalý čsl. legionář, pracoval jako zeměměřič, ale od svých tří let už vyrůstala v Praze. Jejím velkým snem bylo studium medicíny, ale protože v časech Protektorátu Böhmen und Mähren byly české vysoké školy uzavřené, musela se prozatím spokojit pouze se studiem hudební teorie a hry na klavír, kterou také krátce vyučovala. Po válce se jí otevřel i vysněný svět medicíny a to přesto, že už byla v té době vdaná a matkou malé dcerky. Jako svůj budoucí obor si zvolila neurologii a vedla si tak dobře, že byla roku 1973 jmenována vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, kde působila až do začátku 90. let. Kromě vlastní lékařské práce se živě zajímala také o politiku, takže v letech 1981-1990 zasedala ve Federálním shromáždění jako poslankyně za komunistickou stranu. Většině lidí se však při vyslovení jména Valji Stýblové vybaví především její rozsáhlá literární činnost. Kromě odborných publikací, zaměřených na neurologická onemocnění, se s úspěchem věnovala také beletrii. Sepsala cca 25 knih pro děti i dospělé, jejichž děj často vycházel z lékařského prostředí. Za svoji spisovatelskou činnost obdržela v březnu r. 2010 Cenu Boženy Němcové a byla rovněž nositelkou čestného uznání Mezinárodního sdružení za dětskou knihu (IBBY) za knížku Princ a Skřivánek. Její romány byly překládány do mnoha různých jazyků a některým z nich se dostalo i filmového zpracování. Nejznámější z nich je pravděpodobně "Skalpel, prosím", který natočil režisér Jiří Svoboda s Miroslavem Macháčkem v hlavní roli. Dodnes se na obrazovku vrací i film pro mládež "Až bude padat hvězda", anebo psychologický příběh "Sólo pro starou dámu", jehož předlohou je novela Rychlík z Norimberka. Autorka jejich předloh, lékařka a spisovatelka Valja Stýblová zemřela 12. listopadu ve věku neuvěřitelných 98 let.