Věra Chytilová

Věra Chytilová (1929) - filmová režisérka a absolventka FAMU, nepřehlédnutelná představitelka české nové vlny. Její tvorba je ovlivněna stylem cinéma-verité, především jeho dokumentaristickým a filozofujícím proudem. Chytilová proslula experimentálními postupy, vnášením filozofických témat a esejistického přístupu a ostrým satirickým tónem. Věra Chytilová režisérka a scenáristka hraných a dokumentárních filmů. Studia architektury v Brně (1948-1949) nedokončila a živila se jako technická kreslička a laborantka. K filmu ji přivedl fotograf Karel Ludwig, její první manžel, a krátká kariéra manekýnky. Dostala epizodní roli ve filmu Martina Frice Císařův pekař - Pekařův císař (1951), do roku 1957 pak ve FSB prošla profesemi klapky, skriptky a asistentky režie (Ztracenci, Miloš Makovec, 1957). V letech 1957-1962 vystudovala režii na FAMU u Otakara Vávry a upozornila na sebe už školními snímky Zelená ulice (1960) a Kočičina (1960). Absolvovala středometrážním filmem o životě manekýnky Strop (1961). Následoval inscenovaný dokument ze života učnic Pytel blech (1962), hraná konfrontace dvojího ženského údělu O něčem jiném (1963), účast na kolektivním filmu podle próz Bohumila Hrabala Perličky na dně (1965) povídkou Automat svět, skandální koláž o hře bez hranic Sedmikrásky (1966) a naivisticky stylizované biblické podobenství Ovoce stromů rajských jíme (1969). Nejbližší spolupracovníky v té době našla ve výtvarnici a scenáristce Ester Krumbachové a ve svém druhém manželovi, kameramanu Jaroslavu Kučerovi. Za normalizace byla postižena šestiletým zákazem práce, během kterého inkognito natáčela televizní reklamy. Ke hrané tvorbě se mohla vrátit komedií o etice partnerských vztahů Hra o jablko (1976, uveden 1978) a souběžně se od té doby věnuje i dokumentu (např. Čas je neúprosný, 1978; Praha - neklidné srdce Evropy, 1984 aj.). Jako takřka jediná si i teď dokázala vybojovat a udržet myšlenkovou i tvárnou kontinuitu své tvorby: v sídlištním živočichopisu Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979), v normalizační charakterologii Kalamita (1981), v portrétu narcise Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983), v jinotajné sci-fi Vlčí bouda (1986), v adaptaci divadelní inscenace Bolka Polívky Šašek a královna (1987) i v moralistní tragikomedii Kopytem sem, kopytem tam (1988). Umělecky, eticky a společensky „podvratný" tón, vyvolávající často zcela protikladné soudy, si její dílo podrželo také v posledním dvacetiletí. Po střihovém dokumentu T.G.M. - Osvoboditel (1990) natočila mozartovské balábile Mí Pražané mi rozumějí (1991), privatizační komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992), skurilní politickou satiru Pasti, pasti, pastičky (1998), bizarní obraz manipulace Vyhnání z ráje (2001) a nervní mozaiku současných vztahů Hezké chvilky bez záruky (2006). Kromě větších, autobiograficky inspirovaných dokumentů jako Vzlety a pády (2000), Trója, proměny v čase (2003) či Pátrání po Ester (2005), režírovala řadu portrétů a esejů pro televizní cykly společnosti FEBIO (GEN, GENUS, V.I.P., Oko, Jak se žije, 12 odvážných, Táta jako máma, České milování). V roce 1994 nastudovala v Divadle Na zábradlí hru britského dramatika Martina Crimpa Story, vehementně se angažuje ve veřejných záležitostech. Je profesorkou FAMU a vedoucí katedry režie, (luk) 1960: Zelená ulice 1960: Kočičina 1963: U stropu je pytel blech 1963: O něčem jiném 1965: Perličky na dně (Automat Svět) 1966: Sedmikrásky 1969: Ovoce stromů rajských jíme 1976: Hra o jablko 1978: Čas je neúprosný 1979: Panelstory aneb Jak se rodí sídliště 1981: Forman versus Chytilová 1981: Kalamita, 1983: Faunovo velmi pozdní odpoledne 1984: Praha - neklidné srdce Evropy 1987: Vlčí bouda 1987: Šašek a královna 1988: Kopytem sem, kopytem tam 1991: Mí Pražané mi rozumějí 1992: Dědictví aneb kurvahošigutntag 1993: GEN - Galerie elity národa 1997: Jak se žije s nebožtíky podle Věry Chytilové 1997: Jak se žije na posázavském pacifiku podle Věry Chytilové 1998: Pasti, pasti, pastičky 2000: Vzlety a pády 2001: Vyhnání z ráje 2005: Pátrání po Ester 2006: Hezké chvilky bez záruky katalog 1. Festivalu nad řekou