Věra Skalská

Věra Skalská je umělecký pseudonym Vilmy Piťhové; pocházela z Prahy a od dětství měla utkvělou touhu stát se herečkou, její matka ale měla na herectví svůj názor a dceru poslala do dívčí školy v Brně, kde Vilma sice studovala, ale s nijak oslnivým prospěchem. Zároveň navštěvovala pěveckou školu Olgy Walterové-Demartini a jako šestnáctiletá vstoupila do řad zpěvoherního souboru Národního divadla v Brně (1905-1906). Po necelém roce se vrátila do Prahy a dva roky hrála ve Švandově divadle (1906-1908), v té době také prošla hereckou průpravou u Marie Hübnerové. V následujících jedenácti letech v rychlém středu vystřídala angažmá v Pardubicích, Teplicích, Českých Budějovicích, znovu se objevila také v brněnském Národním divadle, působila také v Praze v karlínském Varieté. V této době účinkovala také na jevištích dalších významných měst Rakouska-Uherska, například v Brašově nebo Lublani, kde hrála na konci první světové války. Po první světové válce znovu zakotvila v Národním divadle v Brně (1919-1923), na delší dobu se pak jejím působištěm stala Vinohradská zpěvohra (1923-1931), poté hrála a zpívala v Tylově divadle (1931-1933), na celých deset let našla útočiště ve Velké operetě (1933-1943), na poslední válečnou sezónu před uzavřením divadel se potom vrátila do Tylova divadla (1943-1944). Omezené možnosti operetních hereček obecně pak měly za následek, že po válce působila již jen na okrajových scénách v Jablonci nad Nisou (1945-1947), Olomouci (1947-1952), poslední aktivní sezónu strávila v Kladně (1952-1953). Přestože za svou kariéru vystřídala Skalská řadu divadel, v každém svém působišti se stala velkou hvězdou, k čemuž měla předpoklady nejen hlasové, ale i fyzické a herecké. Se svým temperamentem dokázala zosobnit lyriku i dynamickou výbušnost s koketerií. Přestože patřila Skalská k významným operetním osobnostem své doby, na filmový pás byla zaznamenána jen šestkrát v době první republiky. Jako herečka brněnského Národního divadla se spolu s dalšími kolegy (včetně Oldřicha Nového) objevila poprvé v němém filmu NEZNÁMÁ KRÁSKA (1922), kde hrála postavu podváděné manželky. Jako hvězda pražské Velké operety dostala větší příležitost jako manželka ředitele Barocha v kriminálním filmu VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI (1933), ve stejném roce se pak objevila ještě v menší úloze v dobrodružném dramatu ŠTVANÍ LIDÉ (1933). Ve svém následujícím filmu TŘI KROKY OD TĚLA (1934) hrála postavu ovdovělé tety Berty. Před filmovou kameru pak vstoupila znovu až po čtyřech letech ve dvou nenáročných komediích Vladimíra Slavínského SLEČNA MATINKA (1938) a BÍLÁ VRÁNA (1938). Manželem Věry Skalské byl herec Vladimír Marek (1882-1938), jejich dcera Heda (Hedvika) Marková (1906-1960) byla též herečkou.