Helena Šmahelová

Helena Šmahelová (14.7.1910 Řestoky - 5.11.1997 Rakovník). Známá česká spisovatelka a dramatička pocházela z rodiny mlynáře. Z rodinných důvodů nedokončila reálné gymnázium a později se vyučila v knihkupectví. V letech 1931-1937 pracovala v nemocenské pojišťovně v Chrudimi a 1937-1943 ve stejné instituci v Praze. Až po válce v roce 1948 složila maturitu a v roce 1952 získala doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v protialkoholní léčebně v Brně a v roce 1956 se přestěhovala do Prahy a začala se naplno věnovat psaní. Mezi její nejznámější díla patří VELKÉ TRÁPENÍ (1957, zfilmováno 1974), MLÁDÍ NA KŘÍDLECH (1959), SOBECTVÍ (1968), ŽENA ROKU 1900 (1979) a autobiografický román ÚTĚK POSTŘELENÉHO ZAJÍCE (1989). Od roku 1943 žila se spisovatelem a univerzitním profesorem Jaromírem Johnem (1882-1952) a po jeho smrti se v roce 1952 provdala za jazykovědce docenta Pavla Trosta (1907-1987).